Srdce velké jako auto udeří i jen 2x za minutu. Vědce překvapil největší tvor na světě

Mořští biologové poprvé v historii změřili ve volné přírodě srdeční funkci plejtváka obrovského. Vědci ze Stanfordovy univerzty byli výsledkem pokusu překvapeni. Přišli totiž na to, že tepová frekvence největšího tvora na světě je překvapivě nízká.

Tento druh kytovce je podle současných informací vůbec největším tvorem, který na planetě Zemi kdy žil. Dorůstá až třiceti metrů a váží až kolem 190 tun. Z biologického hlediska je jejich kardiovaskulární systém největší, který může ještě v podmínkách naší planety fungovat. Na souši by takový tvor vůbec nemohl žít.

Srdce, které může dosahovat až velikosti osobního automobilu, je právě tím orgánem, jenž podle zveřejněného výzkumu umožnilo plejtvákům dorůstat takových velikostí. Do nynějška však nebylo fyzicky možné jeho činnost monitorovat. Žádný přístroj totiž neměl dostatečnou kapacitu sledovat tak velký orgán. Proto museli odborníci vyrobit přenosný elektrokardiograf, který pak přísavkami připevnili na tělo kytovce.

První výsledky nevypadaly moc přínosně, protože se zdálo, že na nich není nic vidět. Až později si Paul Ponganis ze Scrippsova oceánografického institutu všiml známek po úderu srdce. Průměrná tepová frekvence v době, kdy byl plejtvák pod hladinou, se pohybovala mezi čtyřmi až osmi údery za minutu, nejmenší naměřená frekvence však byla i dva údery za minutu. Je to způsobeno především nutností zpomalit krevní oběh a celkově metabolismus plejtváka během dlouhých ponorů. Pod vodou tráví obvykle o něco více než 15 minut.

Naopak ve chvíli, kdy se kytovec vynořil, aby doplnil během jedné až čtyř minut obrovské plíce kyslíkem, bušilo srdce rychlostí 25 až 37 úderů za minutu. Lidské srdce má pro srovnání tepovou frekvenci mezi 60 a 90 údery za minutu.

Takto nízkou frekvenci podle vědců umožňují některé elastické část srdce, které je tak velké, že by jeho arteriemi mohl proplavat člověk. Tyto části jsou však tak namáhány, že by orgán nezvládl být ani větší, ani výkonnější, což je důvod, proč na Zemi nežijí žádní větší tvorové.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.