Vláda chystá obří sekeru

Doba se mění, pro starší generaci bylo nemyslitelné „mít dluh“. Nový žebřiňák se kupoval, až když bylo ušetřeno. Nyní si lidé půjčují na dovolenou či na lepší „mobil“. Pokrok nezastavíš. Ale patřím k těm, kteří si myslí, že některé věci platí tisíce let a ještě tisíce let platit budou. Jedna z nich je: „S dluhy opatrně a po velkém rozmyslu“.

Dluhová past se týká stovek tisíc lidí po republice a řešením není učit děti ve školách „finanční gramotnost“. Zvlášť ve chvíli, kdy státními zákony likvidujeme matematiku (za podpory většiny koalice i opozice). Když totiž člověk není ani schopen spočítat jednoduchá procenta – mudrování o gramotnosti mu moc v racionálním rozhodování nepomůže. A druhá půlka věci je právě výchova a hodnoty, kde na člověka působí škola jen trochu. Větší vliv má rodina, okolí, společnost.

No a naše společnost má právě roční sekeru (dluh) 550 miliard. Ztráta rozpočtu 500 mld. a tento byl již o 50 mld. naplánovaný ztrátový. Jde o jednu třetinu (!!) celého rozpočtu. A vládní koalice se při projednávání novely rozpočtu v úterý tvářila, že to nevadí. „Nebudeme žádné výdaje snižovat, neproškrtáme se do recese.“ Půlce opozice to nevadilo rovněž a chtěli naopak jen nějaké další výdaje – pak by to podpořili. Nešlo o žádnou novelu rozpočtu, ale o informaci, jak velký dluh je, a obdržení bianco šeku, že dluh nevadí. Podpořili ANO, ČSSD, KSČM a Piráti (kteří dělali Babišovi zálohu, kdyby komunisté couvli).

Tak co potom chcete po tom mladém člověku s nejistými příjmy, který si půjčuje nesmyslné peníze, aby měl nový mobil?

Pokud dramaticky zvyšovat dluh nevadí: Tedy půjčovat si a (v poslední době) tisknout nekryté peníze v ohromných sumách – pak by se mohly přestat vybírat daně, ne? Lidé a firmy budou mít radost a schodek nebude 550 miliard ale 1500 miliard. To už je jedno, nějaké číslo velké.

Taky by se mohly zároveň dvojnásobně zvednout důchody a všechny dávky a výdaje rozpočtu – pak to bude 3000 miliard. No a co. Super nápad. Anebo to vadí?

A každá normální rodina a firma, když je v potížích, musí řezat náklady a podporovat jen to nosné, co má šanci růst a vydělávat. U státu je to podpora českého hospodářského a zemědělského živlu (snižování daní, byrokracie, administrativních překážek).

Jinak totiž nejde o to, že „to budou platit naše děti“, jak zmiňovali někteří komentátoři. Budete to totiž platit už vy (občané a firmy), kteří máte úspory. Vedle ohromného dluhu států je v ekonomice jen jedno mnohem vyšší číslo – a to jsou úspory domácností a firem. Z toho se to bude sanovat. Někde již (před koronavirem) měli záporné úroky u vkladů. Většina bank i u nás nechce, abyste měli na účtě větší sumy. Inflace se měří z jakéhosi koše a nevychází moc, ale když vezmeme „koš realit“, za což lidi za svůj život utratí třeba polovinu příjmů – máme 60% inflaci nebo v Praze 80%.
A to bylo vše před koronou a těmito výkyvy.

Dluhy se nakonec musí vždy platit. Čím nezodpovědněji se chováte na začátku, tím jsou konce horší.

Já vím, jsme v tom v menšině. Jako skoro u všeho. Ale to ještě neznamená, že to není pravda.