Česko jde do boje s nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii. Bude hůř, dodávají vědci
Kůrovcová kalamita
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
V Česku od středy vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na tiskové konferenci to v úterý oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.
Na nejhůře postiženém území budou mít nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Kalamitní zóna zasahuje sedm krajů od středu ČR dále na východ. Patří do ní část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, mimo jiné prakticky celý okres Třebíč.
Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlouží z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, těžit je a asanovat.
„Přes veškeré úsilí vlastníků lesa i ministerstva zemědělství se nedaří běžnou činností kůrovcovou kalamitu tlumit. Je potřeba si uvědomit, že les roste 80 až sto let a současné lesy s převahou smrků jsou výsledkem práce našich předků, kteří tak činili zajisté v dobré vůli. Je tak jasné, že změnit složení našich lesů není možné ze dne na den, ale řešení nám potrvá roky,“ uvedl Toman.
Podle ekologického Hnutí Duha jsou aktuální kroky ministerstva nedostatečné. „Prakticky znamenají, že vlastníkům, kteří nebudou mít k zajištěný personál pro těžbu včetně odvozu dřeva, nezbude než stromy aspoň pokácet a asanovat chemicky postřiky jedovatých pesticidů. Ministr Toman by měl veřejnost ujistit, že zabrání zvýšenému používání nebezpečné chemie v lesích,“ uvedl koordinátor kampaně hnutí Zachraňme lesy Jan Skalík.
Ministerstvo dělá aktuální změny na základě novely lesního zákona, která v úterý začala být účinná. Opatření budou podle úřadu uveřejněna na úřední desce ministerstva, opatření obecné povahy pak rovněž na úředních deskách obcí s rozšířenou působností.
Nejhorší kalamita v historii
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství by také chtělo nahradit vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu.
Sněmovní petiční výbor v únoru vyzval vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři takzvané Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i zpracovatele dřeva, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.
Situací kolem kůrovce se zabývají také nejrůznější instituce a organizace. Lesníci v úterý také oznámili, že spustili nový informační portál určený především drobným vlastníkům lesů. Web nekrmbrouka.cz podle nich přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa a je jedním z kroků, jak plošně zapojit maximum vlastníků do boje s kůrovcovou kalamitou.
Problémy s kůrovci budou v budoucnu stále intenzivnější
Je potřeba klást větší důraz na přirozenou rychlou obnovu po kalamitách než na boj s kůrovcem. V tiskové zprávě to uvedla Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU). Fakulta koordinovala mezinárodní tým vědců, který vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.
„Na rozdíl od minulosti, kdy se kalamity projevovaly většinou jako izolované události, se v budoucnu budou projevovat synchronizovaně na rozsáhlých územích,“ stojí ve zprávě. Mezi hlavní důvody podle vědců patří smrkové stejnorodé porosty na rozsáhlých souvislých plochách, které jsou příznivé pro přemnožení a šíření kůrovce. A dále klimatická změna, která způsobuje rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.
„Je potřeba cíleně podporovat druhovou rozmanitost hospodářských lesů na úrovni krajiny s využitím vhodných lesnických postupů a vytvářet nevhodné podmínky pro rozvoj kůrovce,“ řekl jeden z autorů zprávy Miroslav Svoboda.
FOTO: Shutterstock
Podle vědců je někdy možné proti kůrovci nezasahovat. „Pokud v některých oblastech Česka nejsme schopni zastavit nebo zmírnit průběh kalamity a těžba napadených stromů je ekonomicky neefektivní, protože cena dřeva je nízká, je lepší soustředit se na místa, kde zásah může být úspěšný,“ uvedl Tomáš Hlásny z Katedry ochrany lesa a entomologie ČZU. Velmi důležitá je podle něj obnova lesa a zalesňování vhodnými druhy, což sice starý les nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.
Kůrovec je podle vědců významný pro ekostystém a v národních parcích a rezervacích je potřeba k němu přistupovat jinak. Mrtvé stromy tvoří různorodou porostovou strukturu a jsou součástí koloběhu živin. Někteří živočichové jsou vázaní na kalamity a kůrovec je součástí jejich potravy. „Z ekologického hlediska není boj proti kůrovci v národních parcích a rezervacích na místě, jelikož nejsou součástí hospodářských lesů. Nejde však jen o bezzásahová území, ale také o sousedící lesy,“ doplnil Hlásny.
Vědci by uvítali větší uplatňování výsledků výzkumu, které se týkají kůrovce, v praxi zejména státních lesů. Dále také navrhují vyjmutí problematických oblastí z veřejných zakázek.
„Je potřeba otevřít možnosti přenosu sadebního materiálu z okolních zemí, hlavně z jihu. Aby se k nám dostal materiál klimaticky adaptovaný na teplejší a sušší podmínky,“ uvedl na dotaz ČTK děkan fakulty lesnické a dřevařské Marek Turčáni. Tomu se věnuje projekt SUSTREE, do kterého je ČZU zapojena a jehož cílem je umožnit ve všech evropských zemích přeshraniční dovoz semen a sazenic stromů.
