Právnická fakulta stojí za exministryní Kovářovou. Její projev zvedl feministky ze židle

KOVÁŘOVÁ versus FEMINISTKY

Právnická fakulta stojí za exministryní Kovářovou. Její projev zvedl feministky ze židleAKTUALIZOVÁNO
Právnička a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Foto: Unie rodinných advokátů
1
Domov

Jakub Fujáček

Právnická fakulta UK se postavila za advokátku a bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou. Ta vyvolala mezi studenty rozruch svým vystoupením, během něhož bilancovala nejen pozitiva ženské emancipace, ale také její stinnou stránku, kterou považuje za stejně důležitou, ačkoli se o ní téměř nemluví. To se nelíbilo části feministek, které přispěchaly se svou kritikou na vrub Kovářové i celé instituce. Od fakulty se nicméně Kovářová dočkala zastání, podle ní může mít sice nepopulární názory, pro akademickou půdu by ovšem měla být rozmanitost přístupů vlastní, a to i v dnešní době plné společenských tabu.

Sama Daniela Kovářová neví, co přesně autorky otevřeného dopisu z řad studentek pobouřilo natolik, že se rozhodly stěžovat si u vedení katedry i akademického senátu skrze kritický otevřený dopis. Ke svému vystoupení prý zaznamenala od studentů jen obecné výhrady. Prostor pro diskuzi byl, nikdo se však nevyjádřil. „Moc by mě zajímalo, jaké konkrétní pasáže mého vystoupení způsobily takové pozdvižení. Jaká škoda, že studentky nepoložily své dotazy nebo nekomentovaly má zjištění v diskusi,“ řekla Kovářová pro deník Echo24. Dodala také, že jí mrzí, že do Česka dorazila takzvaná „cancel culture“, neboli vytlačování jedinců z profesních či jiných kruhů pro jejich názory, což je jev dnes na Západě zcela běžný. Celou reakci Kovářové jsme publikovali již dříve.

Ve své přednášce nazvané Klady a zápory ženské emancipace, která celou mezinárodní konferenci zahajovala, ovšem zjevně narazila na několik, zejména v dnešní době, obzvlášť citlivých míst. Dovolila si totiž hovořit kromě často omílané pozitivní stránky i o negativech, která jsou s ženskou emancipací spojena.

Uvedla přitom několik příkladů ze své více než třicetileté advokátní praxe v oblasti rodinného práva. Řekla například, že dříve byla péče o děti takřka výhradně doménou žen, což s sebou neslo i pozitiva, a to zejména v případě, kdy dojde k rozvodu či rozchodu rodičů. Dnes tomu ale tak není, což může ženám podle Kovářové dále komplikovat péči o jejich potomky, nebo jim může být toto právo dokonce upíráno.

„Muži často opouštějí feministky“

Problémy spojené s postupující emancipací podle ní nastaly i v oblasti majetkového práva nebo pracovních vztahů, kdy jsou ženy často přetěžovány, protože se snaží soutěžit s muži, a v mužsko-ženských vztazích obecně. „Od konvencí osvobozená sebevědomá žena vyžaduje rovná práva v domácnosti a odmítá diplomacii jako nepotřebnou, ba dokonce škodlivou historickou přítěž. Ráda by vedle sebe měla stejně sebevědomého muže, ale takoví velmi často feministickou ženu opouštějí a hledají k sobě vlídnou bytost, která jim doma nebude velet. A tak na sklonku života mnohé silné a výkonné ženy zůstávají samy,“ prohlásila Kovářová během přednášky, jejíž obsah následně zveřejnila.

Kovářová také připomněla, že rovnost není totéž co stejnost. „Muži a ženy by spolu neměli bojovat, ale spolupracovat a kooperovat. Možná se dnešními snahami a emancipací vracíme na začátek – ke spolupráci dvou bytostí, které se nezbytně potřebují na tomto světě. V době kamenné, ve středověku, ale i včera, dnes a zítra,“ řekla.

Možná i za výše uvedená slova si vysloužila kritiku. Podle Veroniky Králové a Elišky Koldové, dvou studentek a autorek otevřeného dopisu, za nímž mají údajně stát i další studenti, absolventi a také akademičtí pracovníci, se nicméně přednáška Kovářové opírala „pouze o nepodložené domněnky, postrádala akademickou úroveň a strukturu“ a obsahovala „nemálo genderových stereotypů“. Mělo tím podle nich dokonce dojít i k poškození dobrého jména fakulty. Napříště by proto podle nich bylo lepší účast podobně smýšlejících řečníků zvážit. V dopise také píší, že kontroverzní je už samotná osoba Kovářové, neboť před několika lety kritizovala celosvětovou kampaň #MeToo upozorňující na oběti sexuálního násilí a přirovnávala ji k nafouknuté bublině.

Právnická fakulta stojí za Kovářovou

Právnická fakulta Univerzity Karlovy se k otevřenému dopisu postavila čelem. Ve vyjádření pro Echo24 uvedla prostřednictvím vedoucí komunikace Vlasty Tiché, že doktorka Kovářová vystoupila na konferenci jako představitelka praxe, která se problematikou postavení žen ve společnosti dlouhodobě profesně zabývá a je členkou různých profesních organizací a navíc bývalou ministryní spravedlnosti. „Chápeme, že s některými názory JUDr. Kovářové nepanuje obecný konsensus. Nicméně je třeba podotknout, že pro akademickou půdu by měla být vlastní pluralita názorů a postojů, a to včetně témat, která jsou v současnosti citlivá,“ uvedla.

Témata, s nimiž jednotliví řečníci během tematické, dvoudenní konference nazvané Proměny právního postavení ženy v průběhu historie, nebyla podle fakulty objednána a bylo pouze na vystupujících, s čím přijdou. „Není a nemůže být úlohou organizátorů této konference ani orgánů Právnické fakulty zprostředkovávat diskusi mezi veřejností a JUDr. Kovářovou. Tato možnost existovala v rámci diskuse po zaznění každého příspěvku a po jejím vystoupení nebyla využita,“ dodala.

„Fakulta nemá hrát roli arbitra pravdy“

Proti omezování svobodné diskuze se následně postavili také další dva studenti fakulty, Mikuláš Misterka a Terezie Kvapilíková, kteří přišli s vlastním otevřeným dopisem, v němž hájí svobodu slova i přesvědčení a vystupují proti kritice Kovářové. „Není to tak, že se bezvýhradně ztotožňujeme s názory paní doktorky Kovářové. Bez ohledu na obsah jejího projevu ale odmítáme nepřiměřené omezování diskuse na akademické půdě. Každý názor má dostat prostor být slyšen a obhájit svůj přínos. Věříme, že roky, kdy bylo v naší zemi na denním pořádku prosazování umělé ideologické čistoty, už jsou dávno za námi,“ míní. Fakulta podle jejich slov nemá hrát roli „arbitra pravdy“. „Naopak pouze pestrá paleta názorů a jejich pročišťování neustálou diskusí povede k naplňování konceptu tržiště idejí, jehož prostřednictvím se společnost může posouvat vpřed,“ uvedli v reakci, kterou zaslali vedení fakulty a akademickému senátu.

JUDr. Daniela Kovářová je advokátka s dlouhou praxí v oblasti rodinného práva, prezidentka Unie rodinných advokátů a také vysokoškolská pedagožka a spisovatelka. V letech 2009 až 2010 zastávala post ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády v úřednickém kabinetu Jana Fischera.