Vládní energetický deštník nezaujal. Přišel pozdě a moc plýtvá, říkají odborníci

Příliš obecný, složitý a příliš pozdě. Tak by se dala shrnout kritika, která míří na takzvaný úsporný energetický tarif schválený ve středu vládou. Kabinet oznámil, že na pomoc s cenami plynu a elektřiny vyčlenil celkem 177 miliard korun, což v praxi znamená, že každá domácnost má obdržet v průměru 15 tisíc korun – 4 tisíce letos a 11 tisíc příští rok. Vládní Deštník proti drahotě má ale podle odborníků trhliny – nedokáže už kompenzovat rychle stoupající ceny a není dostatečně adresný.

Do souhrnu pomoci začlenil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trojí valorizaci důchodů, příspěvek 5000 korun na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzin, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, úsporný tarif, kompenzace a podporu tepláren z domovních kotelen a kompenzace nepřímých nákladů firmám.

Díky úspornému tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje ušetří domácnosti a firmy v průměru 15 000 Kč, z toho 4 000 Kč už v letošním roce.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 24, 2022

„To, čemu říkáme deštník proti drahotě, tedy systém základních a cílených opatření proti drahotě, dnes dostal finální podobu. Vláda na pomoc občanům vyčlenila celkem 177 miliard korun. Podle mezinárodního srovnání nezávislé evropské instituce IFIs jsme v míře pomoci občanům ve vztahu k HDP na čtvrtém místě v rámci celé Evropské unie. Tak masivní, cílená, aktivní je pomoc, kterou pro české občany naše vláda připravila,“ uvedl premiér Petr Fiala. Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

Problémy

S tím, do jaké míry je pomoc skutečně cílená, ale někteří polemizují. „Pokud by například představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl,“ argumentuje kupříkladu ekonom Lukáš Kovanda.

Podle něj by příspěvky pro ty, kteří je opravdu potřebují, vyšly jen na polovinu naplánovaných výdajů. „Místo 66 miliard korun by tak letos a v příštím roce vyšel celkem na 30 až 35 miliard. A to, opakujeme, ti skutečně potřební dostanou vyplaceno (ve formě odečtu z účtovaných plateb za energie) dvojnásobek toho, co mají dostat nyní,“ doplnil Kovanda s tím, že ušetřené peníze by se kupříkladu mohly projevit v až trvalém snížení DPH u potravin, což by pomohlo všem.

Každým dnem se dost zvyšuje pravděpodobnost, že vláda @P_Fiala aktuálně nastalou situaci v energetice zcela nezvládne resp. zvolí nejhorší a nyní už nedostatečné řešení, protože dva měsíc nic neudělala a v rámci tolik vyzdvihovaného předsednictví EU téma energií ani nezvedla.

— Michal Šnobr (@michalsnobr) August 24, 2022

Další poukazují na to, že vláda s pomocí občanům moc otálela. „Každým dnem se dost zvyšuje pravděpodobnost, že vláda Petra Fialy aktuálně nastalou situaci v energetice zcela nezvládne, resp. zvolí nejhorší a nyní už nedostatečné řešení, protože dva měsíc nic neudělala a v rámci tolik vyzdvihovaného předsednictví EU téma energií ani nezvedla,“ míní investor a akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Podobně to vidí Blahoslav Němeček ze společnosti EY Česká republika. Podle něj je vládní tarif spíše snahou o akceschopnost, což má ale za následek to, že pomoc je příliš plošná, a tak neefektivní. „Bavíme se o slevách v tisících korun. Pokud někdo dostane vyúčtování 60, 70 tisíc korun za rok a prostě se uplatní sleva v tomto rozsahu, tak si asi každý udělá názor, že to úplně dostatečné není,“ řekl České telvizi.

Malé a velké domácnosti

Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo. Ministr průmyslu Jozef Síkela uvedl, že celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 000 korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 000 až 15 000 korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 000 korun.

Jenže není zcela jasné, kdo spadne do které kategorie. Síkela uvedl, že pomoc se bude odvíjet podle jednotlivých distribučních sazeb, částka pro letošní rok byla navýšena například u distribučních sazeb D01d a D02d (velmi malá a středně velká spotřeba energie), které jsou nejpoužívanější. Jeho resort také hodlá připravit speciální kalkulačku, kde si lidé budou výši pomoci moct spočítat, ta ale ještě nefunguje.