Letošní rok byl špatný, příští bude ještě horší, předpovídá Bloomberg

Letošní rok byl pro světovou ekonomiku špatný, vyhlídky na příští rok jsou ale ještě horší. Zvýšení úrokových sazeb může USA v roce 2023 uvrhnout do recese, ceny zemního plynu dopadnou se stejným scénářem i na Evropu a dvojitá covidová rána může téměř zastavit čínskou ekonomiku, odhaduje analýza agentury Bloomberg. Ve srovnání s pozitivnější prognózou ze začátku roku by v extrémně negativním scénáři mohlo dojít k vymazání přibližně 5 bilionů dolarů z celosvětové produkce.

Levné peníze, obrovská poptávka z Číny a vcelku klidná geopolitika přinesly v ekonomice desetiletí převážně stabilního růstu a cen. To vše ale zmizelo. Inflace je na maximech za několik posledních desetiletí a ztráty na finančních trzích se dostaly do řádu bilionů. Pozitivní scénář na příští rok se opírá o teplé počasí, které by mohlo Evropu ušetřit recese, v USA může Federální rezervní systém spustit tzv. hladké přistání (soft landing), kdy se ekonomika blíží recesi, ale vyhýbá se jí. Odolný trh práce by rovněž mohl pomoci Americe se recesi těsně vyhnout. A Čína by se mohla brzy odpoutat od lockdownu.

Bloomberg ale nastiňuje horší scénář. Referenční úroková sazba by měla v USA na začátku roku 2023 dosáhnout 5%, kdy na začátku letošního roku byla ještě na nule. Agresivní zpřísnění poškozuje nejen americkou ekonomiku, ale i svět. Podle analýzy agentury v druhé polovině příštího roku přijde do USA recese a o práci pravděpodobně přijde přes 2 miliony Američanů.

Situace by mohla dopadnout lépe, kdyby inflace zmizela tak rychle, jako přišla. To je však nepravděpodobné. Pandemie posunula přirozenou míru nezaměstnanosti nad úrovně z minulých let. Podle Jeroma Powella, předsedy Rady guvernérů Federálního rezervního systému, by dokonce mohly být sazby zvýšeny až o 6%, což by největší světovou ekonomiku uvrhlo do ještě větší recese.

Riziko tak platí i pro zbytek světa, protože většina zemí sdílí americký inflační problém a jejich banky se ubírají stejnou cestou ve snaze ho napravit. Celkový dluh zemí G7 letos vzrostl na 128 % HDP z 81 % z roku 2007. Ekonomiky se zpomalují a úrokové sazby rostou. Pokud několik velkých ekonomik neprovedou bolestivé fiskální úpravy, mohly by se ocitnout na neudržitelné trajektorii dluhů.

Co se týče Evropy, investoři sledují například Itálii, kde náklady na řešení dluhu do roku 2030 vzrostou na 7 % HDP ze 3 % z roku 2019. Itálie pravděpodobně svůj dluh nesplácí, podotýká Bloomberg. Britské dluhopisové trhy se stáhly z propasti po neúspěšném pokusu expremiérky Liz Trussové. Zacelení mezery ve veřejných financích a zachování důvěryhodnosti u investorů si však vyžádá období rozpočtových úspor.

Podle investiční banky Morgan Stanley ekonomika eurozóny v příštím roce pravděpodobně zažije recesi. Celá světová ekonomika v příštím roce podle banky vzroste o 2,2 procenta. Výrazně by k tomu měla přispět Čína, která by díky uvolňování koronavirových opatření mohla vykázat pětiprocentní hospodářský růst. Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. Hrubý domácí produkt USA se v příštím roce podle Morgan Stanley zvýší o 0,5 procenta. „Ekonomika USA se těsně vyhne recesi,“ uvedla banka.

O něco pozitivnější než Morgan Stanley je Mezinárodní měnový fond (MMF), uvedla agentura Reuters. MMF v říjnu předpověděl, že globální hospodářský růst v příštím roce zpomalí na 2,7 procenta z letošních 3,2 procenta. Ve Spojených státech počítá říjnová prognóza MMF na příští rok s jednoprocentním růstem ekonomiky, zatímco letošní hospodářský růst v USA odhaduje na 1,6 procenta. V eurozóně MMF příští rok očekává zpomalení růstu na 0,5 procenta z letošních 3,1 procenta.