Plán Facebooku na koupi světa

Ve svém novoročním předsevzetí na rok 2018 se šéf Facebooku Mark Zuckerberg mimo jiné zavázal „hlouběji studovat pozitivní a negativní aspekty kryptoměn“. Byl to první signál, že se technologický gigant pouští do stále mladého světa digitálního oběživa. O čtyři měsíce později bylo oznámeno, že firma zakládá blockchainovou divizi. Blockchain je technologie považovaná za nutnou k provozování kryptoměny. V prosinci 2018 se objevily zprávy, že Facebook opravdu připravuje vlastní měnu, která má sloužit k jednoduchému posílání financí přes populární chatovací službu WhatsApp, patřící Facebooku. Pak v červnu letošního roku byla s velkou fanfárou ohlášena nová facebooková měna v češtině s matoucím názvem libra. Ta má být spuštěna někdy v první polovině roku 2020. Část počítačových geeků zveřejnění vítala. Od vstupu takto velkého hráče si slibovali konečně uvedení kryptoměn do mainstreamu. Naopak ministři financí, regulátoři a centrální bankéři se zděsili. Ekonomičtí experti kroutili hlavami, celý projekt podle nich nedává smysl, ledaže sleduje něco nekalého.

Facebook tvrdí, že uvedení libry má dva hlavní cíle. Zaprvé zjednodušit a zlevnit finanční transakce, které zvláště při přeshraničním styku mohou být doprovázené obřími poplatky. Zadruhé chce pomoci milionům lidí bez bankovního účtu po celém světě. Tito lidé jsou naprosto mimo finanční instituce a nemohou se zapojit do světového obchodu.

Libru má spravovat nová organizace Libra Association, která bude sídlit ve Švýcarsku. Členy budou velké mezinárodní firmy a instituce, které za toto privilegium zaplatily 10 milionů dolarů. Všichni členové budou mít stejné rozhodovací právo. Momentálně má asociace 28 členů. Facebook je reprezentován svou novou dceřinou firmou Calibra. Mezi dalšími členy jsou známá jména jako Ebay, Lift, Uber, Visa, Mastercard, PayPal, Vodafone a Spotify. Facebook očekává, že v budoucnu by se asociace mohla rozrůst až na 100 členů. Jenže zatím nebylo ohlášeno členství správní a dozorčí rady, kde se bude reálně řídit každodenní provoz asociace. Pokud tam bude mít Facebook většinu, pohlídá si kontrolu nad librou.

Nová měna má být takzvaným stablecoinem. To znamená, že bude krytá reálnými aktivy, jako jsou bankovní vklady a státní dluhopisy, a také má být navázaná na koš již existujících měn. To má zajistit libře stabilitu, již ostatní kryptoměny, se kterými se divoce obchoduje, postrádají. Právě tato stabilita má přesvědčit lidi, že se libra hodí k dlouhodobějšímu užívání, a ne pouze jako prostředek ke spekulacím a nevysledovatelným podezřelým obchodům.

Celé to má být financováno jednak z poplatků, které bude asociace vybírat, ale hlavně z úroků peněz uložených u asociace výměnou za libry. Zisk se následně přerozdělí mezi členy asociace.

Oznámení libry okamžitě odsoudili téměř všichni nejvýznačnější strážci veřejných financí a trhů na světě. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že „je vyloučeno, aby se libra stala suverénní měnou“. Šéf Bank of England Mark Carney vyjádřil „vážné pochybnosti“. Prezident ECB Mario Draghi vysypal dlouhou řadu problémů libry včetně kyberbezpečnosti, financování terorismu, soukromí, praní špinavých peněz, finanční stability a vlivu na měnovou politiku. Přidali se i Američané. „Neregulovaná kryptoaktiva mohou usnadnit nezákonné chování včetně obchodu s drogami a další nelegální aktivity. Podobně nová ,virtuální měna‘ libra Facebooku bude mít velmi malou reputaci a spolehlivost. Pokud se chtějí Facebook a další společnosti stát bankami, musejí zažádat o novou bankovní chartu a řídit se bankovními regulacemi jako každá jiná banka,“ tweetoval Donald Trump. Americký ministr financí Steven Mnuchin zopakoval námitky Draghiho a dodal, že „nyní se necítí pohodlně“ ohledně plánu Facebooku.

Pochybnosti centrálních bankéřů a ministra financí by měly potěšit anarchokapitalisty, libertariány a vůbec všechny nedůvěřivce pochybující o světovém bankovnictví a kontrole vlád nad ním. To je jeden politických důvodů popularity kryptoměn. Nadšenci věří, že se jim takto podaří vytrhnout finančnictví zpod kontroly vlád a zvětšit tím svobodu. V reálu tomuto plánu překáží, že kryptoměny používá minimum lidí. Nejznámější virtuální měnu bitcoin vlastní asi jen 2,5 milionu lidí. Facebook má již nyní obří rezervoár potenciálních klientů: libra bude určena převážně pro jeho 2,38 miliardy uživatelů. Cílit nejspíše bude především na středovýchodní Asii, kde žije až 438 milionů lidí bez bankovního účtu. Zároveň tam má Facebook velkou komunitu uživatelů. V Indii využívá Facebook 270 milionů lidí, což je nejvíc na světě. Nějakých dalších 400 milionů Indů využívá WhatsApp. Šance, že se Facebooku podaří libru masivně rozšířit, je tedy velká.

Má to háček

Jenže celý plán má mnoho temných stránek. Obšírně se jimi zabýval deník Financial Times, který celý projekt ztrhal v sérii článků. Za prvé poukazuje na to, že deklarované cíle – ulehčení transferu peněz a zlepšení pozice lidí bez bankovních účtů – nedávají smysl. K úspěšnému posílání peněz přes internet není totiž potřeba složitý krok s překlopením do kryptoměn. Služby jako PayPal nebo Venmo umožňují rychlé platby v normálních měnách. Aplikace Revolut zase umožňuje rychlé přeshraniční posílání peněz s co nejmenšími poplatky. Podle FT není vůbec jasné, proč by využití libry mělo tyto poplatky dále stlačit.

Libra neřeší ani problém lidí bez bankovních účtů. Důvodů, proč lidé nemají účet, je bezpočet, ale zkušenosti ukazují, že nejlepším řešením není lidem vnutit aplikaci s kryptoměnami, ale pomocí charitativních organizací je přesvědčovat o užitečnosti účtů, naučit je základy finanční gramotnosti a spolupracovat s bankami na zřizování účtů pro chudé. Libra nic z toho neřeší.

O co tedy Facebooku doopravdy jde? Jednu z odpovědí nabízí pohled na jednoho z hlavních konkurentů firmy, na Západě téměř neznámého. Čínská aplikace WeChat vznikla jako prostředek ke komunikaci, postupně začala nabízet další služby, až se z ní stala „aplikace na všechno“, umožňující například objednání k lékaři, obnovení víza a hlavně nejrůznější platební operace od posílání peněz až po nákup a prodej po internetu. WeChat je také pod přímým dohledem čínské vlády, která službu využívá k masivnímu sledování.

Obavy nad tím, že Facebook kromě přístupu ke statusům, fotografiím a komunikaci svých uživatelů získá ještě záznamy o všech jejich nákupech, prodejích a transferech, jsou tudíž oprávněné. Rozdíl oproti WeChat není velký, jen místo čínského režimu to všechno bude vědět centrála firmy v Kalifornii.

Facebook tyto námitky zjevně očekával. Nejspíš proto zakládá dceřinou Calibru, aby do projektu nevstupoval přímo. Firma se zaručuje, že Calibra nebude posílat své matce získaná data. Nikde však není řečeno, že Facebook nemůže posílat data Calibře. Navíc závazek Facebooku se může lehce změnit malou změnou smluvních podmínek, které stejně skoro nikdo nečte.

Facebook tvrdí, že na dodržování zásad soukromí bude dohlížet švýcarský federální komisař pro ochranu dat a informací. Jenže úřad reagoval, že o ničem takovém neví.

Podezření vůči Facebooku posiluje i jeho blockchain. Tato technologie funguje zjednodušeně tak, že jistá informace je rozprostřena přes mnoho počítačů a změna této informace potřebuje souhlas všech zapojených „bloků“. Je tedy téměř nemožné měnit data, například vytvoření bitcoinu navíc, bez souhlasu ostatních. Jenže v případě facebookového blockchainu budou všechny účastnící se počítače pod kontrolou firmy, technologie tak ztrácí svou hlavní výhodu.

Ale ani snaha získat další terrabity dat nevysvětluje snahu Facebooku zavést libru. Koneckonců WeChat sleduje miliardu Číňanů bez nutnosti zavádět novou měnu.

Hlavním cílem zavedení libry je tak nejspíš pokus Marka Zuckerberga stát se globálním mocenským hráčem. Pokud by se libra stala běžným platidlem pro stamiliony lidí na celém světě, rázem by mohla konkurovat třeba dolaru, euru či libře šterlinků. Facebook chce z libry udělat světovou rezervní měnu. Z toho by firmě plynul vliv, který mají dnes jen suverénní státy. Tato obava nejspíš stojí za zdrcující kritikou centrálních bankéřů a ministrů financí.

K uskutečnění plánu musí Facebook překonat ještě mnoho překážek. Zatím si požádal pouze o licence na transfer peněz, jenže správně by měl zažádat o bankovní povolení. K tomu firma vydala prohlášení, že „bude spolupracovat s úřady na vytváření regulačního prostředí“, z čehož vyplývá, že se nechce podřídit stávajícím pravidlům, ale vytvořit nová, sobě šitá na míru.

I kdyby se technologickému gigantu podařilo překonat odpor vlád, je otázka, jak se mu podaří zvládnout nástrahy finančních trhů. Například je dost možné, zvlášť v situaci, kdy jsou celosvětově nízké úrokové sazby, že plán vydělávat na úrocích z uložených peněz bude prodělečný. Či jak se Facebook zachová, pokud by nastal masivní výprodej libry a Facebook by ji musel zachraňovat obřími sumami peněz.

Zdá se, že projektu nevěří ani někteří společníci Facebooku. List FT uvedl, že tři firmy zvažují odchod z Libra Association. Šéf společnosti Visa prozradil, že jediné, co zatím bylo podepsáno, je „nezávazné prohlášení o záměru připojit se k libře“. Je docela dobře možné, že velké firmy poskytující finanční transakce se do projektu přihlásily, aby si pohlídaly konkurenci a popřípadě ji sabotovaly zevnitř. Pro tyto kolosy je 10 milionů dolarů za vstup relativně malá částka.

V nejednom dystopickém sci-fi jsou megakorporace tak bohaté a mocné, že si koupí i národní vlády. Facebooková libra může být prvním velmi riskantním krokem k této realitě.