Když bojovníci proti dezinformacím šíří dezinformace

Helena Langšádlová je ve vládě přední odbornicí na dezinformace. Její úkol je těžký, protože za důležitý nástroj boje proti nim považuje strategickou komunikaci, přičemž jak prokázala v rozhovoru v České televizi loni 6. prosince, neví, co to je. Když byla požádána, aby řekla, co to je, odpověděla nejdříve, že ji používají ve Velké Británii. Ale to není definice. Pak řekla, že strategická komunikace u nás „měla být přijata v roce 2016, bylo to součástí bezpečnostního auditu, nestalo se tak“, ale to taky není definice.

„Přesto se zeptám, co to je?“ logicky naléhala moderátorka Barbora Kroužková.
„Je to soubor jasné, zřetelné komunikace včetně motivačních faktorů a věřím, že tady máme experty, kteří to umí a–"
„Ale příklad mi nedáte,“ konstatuje Kroužková to, co už divákům začíná docházet.
„Jak jsem říkala, je to opravdu strategická komunikace–“
„A konkrétní větu, konkrétní argument?“
„To není … to záleží na situaci.“
Načež se jí moderátorka zeptá, zda by k přesvědčení starších občanů k očkování, o němž je řeč, nemohla přispět finanční dávka, a Langšádlová odpovídá: „Ano, ale to může být i součástí té strategické komunikace.“

Langšádlová se zkrátka upnula k pojmu strategická komunikace, aniž by měla tušení, co znamená. Je schopna uvést buď pseudodefinice, nebo úplné banality – jaká komunikace nemá být jasná a zřetelná? – anebo smíchat komunikaci s nástrojem zcela jiného druhu. Když muž komunikuje s ženou s cílem přesvědčit ji k intimnostem a učiní součástí své komunikace finanční nabídku, taky jde rázem o docela jinou situaci.

Divák disponovaný k rozkrývání konspiračních teorií musí pojmout podezření, že toto ministryně vlády nemůže myslet vážně. Že to, co napoprvé vnímal, byla jen povrchová maskovací vrstva a že to, co Langšádlová chtěla zasvěceným skutečně sdělit, ve svém vystoupení hlubinně zakódovala. A skutečně začne přicházet věcem na kloub.

Posuďte sami. V pozdější části svého vystoupení Langšádlová konstatuje, že dezinformace se u nás šíří „už sedm let“ a „šíří se asi sedmkrát rychleji než běžné zprávy“. Vy věříte na náhody? A jak tedy vysvětlit, že Langšádlová předtím zmínila, že v Británii strategickou komunikaci řeší „sedmdesátá sedmá brigáda armády“? Už vám to dochází? Co věděl Prince?

Samozřejmě je to hloupost. Ale je to větší hloupost než Langšádlové spoléhání se na fantom jménem strategická komunikace?

U tak popleteného člověka pak není divu, že sám podlehne dezinformacím a šíří je. Sedmého (!) června napsala Langšádlová na Twitteru poté, co byla „vyvolána“ aktivistou Kryštofem Stupkou, že spolek Aliance pro rodinu „je napojen na Putinův režim a uchyluje se k nenávistným projevům“. (Helena Langšádlová se následně ve čtvrtek 16. 6. za svůj výrok omluvila s tím, že si informaci neověřila - poz. redakce) Langšádlová nevysvětluje, kde na to přišla, ale dost možná to převzala od místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a Pirátů Olgy Richterové, která 1. června na CNN Prima News obvinila člena Aliance pro rodinu Jana Gregora:

„Tyhle spolky, jako je zastupujete například vy, reprezentují bohužel Putinův hlas v Evropě. Na spolky s vámi úzce spjaté šly čtyři a půl miliardy korun do Evropy v posledních letech, čtyři a půl miliardy. A vy spolupracujete třeba s polským Ordo Iuris a dalšími, které tyto peníze obdržely.“

„Bohužel není vůbec jasné, kdo financuje vás, agendy protipotratové, ve skutečnosti proti rodinám v naší zemi, a to že vy ve finále zastíráte právě nějakou rétorikou, že vám jde o omezování práv a o to, abychom byli spíše blíže Kremlu než svobodnému světu.“

„Mě velice zajímá, kdo vás platí. Čtyři a půl miliardy z Kremlu do Evropy přiteklo.“

Normálně se tento způsob obviňování považuje za pokleslý – nejprve někoho jakoby s jistotou obviníme, že je někým placený, a pak to rozmělníme na „Mě velice zajímá, kdo vás platí“. Čili fakticky nevíme, kdo vás platí. Ale je to dost na to, abychom vás prohlásili za reprezentanta Putinova hlasu v Evropě. Dosaďte si do výroku Richterové Sorose místo Kremlu a Putina a hned to uvidíte.

Jenže Richterová si nic neověřovala, protože prostě někde něco slyšela nebo četla. Protože typičtí lidé posedlí dezinformační agendou operují v zajetí tzv. konfirmačního zkreslení – zaznamenávají a zapamatovávají si jen informace, které podporují jejich existující přesvědčení.

Kdyby Richterová nebo ten, kdo jí předžvýkává informace, postupovali s péčí řádného informačního hospodáře, museli by si říct: počkat. Dává to smysl? V Polsku mají sociálně konzervativní postoje podporu velké části veřejnosti, vládní strana tam s nimi vyhrává volby. Proč by by nějaký sociálně konzervativní spolek potřeboval brát peníze z Ruska? Ze země, vůči níž je celé Polsko odleva doprava antagonistické? Nestali se obětí nějakého příliš horlivého jim sympatického polského liberála? Odpůrcům režimů v Polsku a v Maďarsku se občas stává, že řežou, když by měli dvakrát měřit. Například maďarský aktivista Balazs Csekő napsal v březnu 2020 na Twitter v angličtině, že maďarský parlament schválil zákon, kterým dává premiérovi Orbánovi neomezenou moc vládnout dekrety, suspenduje parlament a ruší volby. Nebyla to pravda, ale celý světový liberální Twitter tomu asi den věřil a někteří tomu asi věří dodnes. Volby každopádně zrušeny nebyly, Markéta Pekarová Adamová vyzvala Maďary, ať v nich vyženou Orbána, ale nestalo se tak.

V tomto případě Aliance pro rodinu tvrdí, že tvrzení o Ordo Iuris pochází z článku v deníku Gazeta Wyborcza, který ho musel stáhnout.

Nadvládu konfirmačního zkreslení předvedl v celé jeho kráse veterán politického marketingu a podcaster Petros Michopulos, když tvrzení Richterové šířil na Twitteru. „To ale neznamená, že Ordo Iuris nefinancuje prokazatelně Kreml :-). A s nimi velmi úzce spolupracuje tady pán z Aliance pro rodinu. Což ani nikdo z nich nepopírá,“ zopakoval v diskusi tvrzení, jež ve skutečnosti vůbec nejsou jasná ani prokázaná. Dále napsal: „Je to stejná technika, kvůli které platili a podporovali Trumpa.“ To ale není pravda. Existovalo kvůli tomu vyšetřování nezávislého vyšetřovatele Roberta Muellera, které trvalo skoro dva roky a stálo 32 milionů dolarů, aby Američané věděli, jak to je. A to dospělo k závěru, že Trumpova kampaň nebyla financovaná z Ruska a nic s Rusy nekoordinovala. Další vyšetřování navíc dospěla k tomu, že většina zdrojů, z nichž původní podezření o Trumpově napojení na Rusy pocházela, byla v té či oné míře iniciována kampaní Hillary Clintonové. Takže by se z toho skoro dalo vyvodit, že jestliže je Aliance pro rodinu financovaná Kremlem tak, jako byl Trump financovaný Kremlem, tak Aliance pro rodinu není financovaná Kremlem?

Příznačné je, že je to celé v módu „přibližně“ nebo „mohlo by to tak být“. Richterová dala dohromady Alianci pro rodinu s „protipotratovými agendami“, aniž by se namáhala si zjistit, že Aliance pro rodinu se zrovna potratům nijak zvlášť nevěnuje. Ale asi by mohla.

Z tématu rodiny je dnes politikum. A ti na liberální straně spektra nedokážou pochopit, že nesouhlas s jejich názory může být způsoben něčím jiným než manipulací, že ti lidé musí být placení nebo ovládaní Kremlem. Slovenská diplomatka Magda Vášáryová to formulovala tak, že obrana tradiční rodiny je nástroj hybridní války a že tradiční rodina ve skutečnosti neexistuje a nikdy neexistovala. Tento názor, jemuž vzápětí mnozí čeští komentátoři přizvukovali, je jen jeden z mnoha možných, a to dost pošetilý. Psal jsem v Echu o knize Joea Henricha The Weirdest People in the World, která předkládá velice zevrubný výklad toho, že rodina, jak ji aktivně formovala katolická církev – tedy s důrazem na osamostatnění se sezdaného páru od rodičů a na eliminaci příbuzenských sňatků – hrála důležitou, ne-li klíčovou roli v tom, že Západ předběhl ostatní civilizace.

To opět samozřejmě není žádná nedotknutelná pravda. Ale člověk, který se zastává tradiční rodiny, je napadán s intenzitou, s jakou zastánci jiných názorů nejsou. Tomu, kdo se přihlásí k podpoře Black Lives Matter, nebývá vytýkáno, že podporuje hnutí, jež usiluje o „narušení Západem předepisované nukleární rodiny“ (zde v kartě „Black Villages“).

Je pravda, že Putinův režim toto téma propagandisticky využívá, vůči některým západním příjemcům dost efektivně. Ale to může dělat jen proto, že západní radikální projekty proměny rodiny a jejich snaha učinit je normativními a exportovat je jako součást lidských práv do světa tu byly nejdřív a reakce na ně až pak.

Aliance pro rodinu zaslala Richterové a Langšádlové předžalobní výzvy ke stažení jejich výroků. V případě, že neuposlechnou, budou muset svá tvrzení doložit. Soudní spory nikomu nepřejeme. Ale bylo by to užitečné. I pro liberály, aby byli konečně nuceni přemýšlet o tom, proč je víc lidí nevolí, bez berliček Putina a dezinformací. Snad to bude trvat méně než dva roky a stát méně než 32 milionů dolarů.