Kůrovcové kalamity využily velké firmy. V čele s Unilesem z Agrofertu
Tendry na lesnické práce
NOVÉ
Shutterstock
Státní podnik Lesy ČR v příštích letech přijde o stovky milionů až miliardy korun. Důvodem je kůrovcová kalamita, která snížila cenu dřeva. To nemusí mrzet Andreje Babiše, který je bývalý majitel společnosti Agrofert, pod kterou spadá i těžařská společnost Uniles. Ta je jednou z největších na trhu a díky přesoutěženým zakázkám dostane výhodné podmínky. Samotný systém zadávání zakázek Lesů ČR má mnoho kritiků. Podle nich soutěží v tendrech velké firmy pod cenou a tím likvidují kvalifikovanou pracovní sílu.
Přesoutěžení zakázek, kvůli nízké ceně způsobené kůrovcem, umožnil tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka. Toho Andrej Babiš zkritizoval na tiskové konferenci v úterý. „Jsem velice překvapenej, jak náš stát to neřeší. Výsledek je takovej, že nebylo uděláno vůbec nic,“ řekl premiér v demisi. Babišova slova však vyvracejí někteří odborníci. Podle odvolaného ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda trvá chřadnutí lesů spojené s kůrovcovou kalamitou od devadesátých let a zvětšuje se s rostoucími klimatickými extrémy.
Szórádova slova potvrzuje i Jaromír Bláha z Hnutí Duha, která se problematice věnuje skoro třicet let. „Ředitel Szórád sice některé věci ohledně zlepšení péče o lesy blokoval, ale snažil se, aby si Lesy ČR zřídily vlastní závod s vlastníma zaměstnancema. Už na to měli domluvené pracovníky, ale ty těžařské firmy si stěžovaly na ministerstvu zemědělství, že jim přetahují pracovní sílu. Ministerstvo jim to poté zakázalo. To odvolání vnímáme jako krok, který může něco odblokovat, ale ta zodpovědnost leží na ministerstvu zemědělství. Oni o tom riziku vědí dvacet let, že dochází ke změně klimatu. Věděli, že k tomu jednou dojde,“ řekl pro Echo24 Jaromír Bláha.
Kůrovcovou kalamitu tak kvůli Jurečkově rozhodnutí využily velké těžařské společnosti. Ve velkém začaly vypovídat smlouvy, ze všech kontraktů jich bylo nakonec 76 procent. V počtu státních zakázek vedla ještě v lednu společnost Uniles z holdingu Agrofert s čtyřiatřiceti zakázkami. Z tendru Březen 2018+ uzavřel téměř všechny na lesní práce a prodej dřeva, tedy na jedenadvacet. Za společností Uniles se pak umístila Klouboucká lesní s dvanácti smlouvami.
Samotné zadávání v takových tendrech vadí Jaromíru Bláhovi. „Ten systém je od roku 2010, kdy na ministerstvu úřadoval pan Fuksa z ODS. Od té doby je to zabetonované tak, že Lesy ČR mají své územní jednotky a převážně se jedná o takzvané komplexní zakázky na veškeré práce v lese, včetně prodeje dřeva. Tedy o to soutěží několik největších těžařských společností. Problém je v tom, že objem dřeva měří jenom těžařská firma, která ho prodává a pak Lesům ČR říká, kolik ho vytěžila. Revírníci Lesů ČR mají povinnost kontrolovat nějakých dvacet procent, ale protože mají obrovské revíry, tak to nestíhají,“ řekl pro Echo24 Jaromír Bláha.
Těžaři přeprodávají práci
Bláha také vysvětlil, jak po tendru k práci přistupují velké těžařské společnosti. „Nasmlouvají si vlastní subdodavatele. Takže tu práci prakticky přeprodávají a v tendrech podhazují cenu. Honí to poté tím, že zaměstnávají nekvalifikovanou pracovní sílu. Ti kvalifikovaní z lesa zmizeli, protože za to nedostávají odpovídající peníze. Nemají také jistotu, že tu práci budou mít, protože ty velké tendry jsou na pět let,“ řekl Jaromír Bláha.
Problém se zaměstnanci má například i společnost Uniles. Ta v loňském roce hospodařila se ztrátou 22 milionů korun. Pokles pracovníků poznamenal společnost kvůli kůrovcové kalamitě a odklízení stromů po vichřici. „Situace na trhu práce, zejména v dělnických profesích, je už kritická. Zdá se, že bez zjednodušení přístupu zahraničních dělníků mimo země EU na náš pracovní trh bude situace prakticky neřešitelná,“ řekl dříve ředitel společnosti Uniles Petr Jelínek.
To připustil i ministr zemědělství Jiří Milek, podle kterého je jedinou možností zjednodušit příjem dělníků z Ukrajiny, Běloruska a ze Srbska.
„Za kalamitu však nemůže jen teplé počasí, které pomohlo se kůrovci před třemi roky rozšířit. V případě Severní Moravy máme podezření, že ještě před kalamitou nechávaly některé těžařské firmy schválně kůrovec vylétávat. Minimálně v jednom případě si to myslíme, že úmyslně. To bylo v době, kdy ta kalamita ještě nebyla, tedy někdy v roce 2013,“ řekl Jaromír Bláha.
Babiš kritizuje Jurečku
Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. V koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL byl ministrem zemědělství Marian Jurečka.
Jurečka jeho kritiku zásadně odmítl. Dělal prý maximum možného, za jeho vedení se instalovalo více lapačů, personálně posiloval státní podnik Lesy ČR, řešila se i kapacita odvozů dřeva z lesů, reagoval Jurečka. „Když jsem ten argument slyšel, tak jsem se jen trpce pousmál. Od roku 2015 jsem několikrát přinášel na vládu materiál, který se týkal kalamitní situace v lesích – nejenom v Lesích ČR jako státního podniku, ale lesích obecně. A přiznám se, nepamatuji si nikdy připomínku z úst pana ministra financí Babiše,“ uvedl Jurečka.
