Poslední česká královna a rakouská císařovna se trůnu nikdy nevzdala
Královna a císařovna
Zita Bourbonsko-Parmská, poslední císařovna rakouská a také královna uherská a česká, zemřela 14. března 1989 ve věku 96 let ve švýcarském exilu. Její pobyt za hranicemi někdejších habsburských držav trval sedm desítek let, pohřbena ale byla vdova po někdejším císaři Karlu I. v císařské hrobce ve Vídni. Ostatky jejího manžela spočívají na portugalském ostrově Madeira, kde v dubnu 1922 podlehl zápalu plic.
Budoucí rakouská císařovna pocházela z rodu, který až do sjednocení Itálie vládl v Parmě, a díky původu tak byla vhodnou partnerkou pro jednoho z nejvýše postavených členů habsburského rodu. Za Karla, v té době v otázce následnictví až druhého v pořadí za Františkem Ferdinandem d‘Este, se provdala v říjnu 1911 a už v listopadu následujícího roku se jim narodilo první z osmi dětí, syn Otto (1912-2011). Postavení rodiny, která žila i v Čechách, se změnilo po atentátu na Františka Ferdinanda.
Na císařský a královský trůn usedla Zita po boku Karla I. v listopadu 1916, užila si jej ale necelé dva roky, do rozpadu Rakouska-Uherska na podzim 1918. Podle historiků i pamětníků měla na mladého císaře velký vliv a svého manžela doprovázela i během neúspěšných pokusů o návrat na maďarský trůn počátkem 20. let. Po nich zamířila někdejší císařská rodina do nuceného exilu na Madeiru. V květnu 1922, tedy jako pohrobek, se jí narodila nejmladší dcera Elisabeth.
Zitě v době úmrtí jejího manžela ještě nebylo ani 30 let (narodila se 9. května 1892 v Toskánsku), jako hluboce věřící katolička se už ale neprovdala. Nikdy se ani nevzdala císařského titulu a syna Ottu považovala za právoplatného následníka trůnu. Během let žila na řadě míst, za druhé světové války pobývala i v USA, začátkem 50. let se usadila ve Švýcarsku, kde s Karlem I. ostatně exil začínala. Několikrát navštívila Rakousko a její pohřeb 1. dubna 1989 byl velkou připomínkou bývalé slávy.