Evropská komise: Česko – země robotům zaslíbená

Na začátku bylo původem české slovo “robot”. Jak jsou na tom roboti v Čechách dnes? Jaký je potenciál pro robotizaci a automatizaci v české ekonomice? Odpověď zní, že co do počtu robotů má domácí ekonomika našlápnuto dobře, avšak za průmyslovými lídry stále ještě zaostává.

Česko je s roboty spjato už od samého počátku. Když Karel Čapek v roce 1920 poprvé použil slovo “robot” ve svém dramatu R.U.R., možná netušil, že se toto označení stane jedním z nejúspěšnějších českých vývozních artiklů a slovo zdomácní ve všech světových jazycích. A už vůbec nemohl tušit, že o 100 let později bude Česko roboty muset masově zavádět, aby uspělo ve světové konkurenci.

Podle zahraničních analýz patří Česko k zemím, které budou robotizací a automatizací zasaženy více než jiné. Například studie společnosti McKinsey z roku 2018 spočítala, že podíl pracovních míst, která pravděpodobně budou v budoucnosti automatizována, je v Česku 51 procento proti 44 procentům v EU. K podobným poznatkům dospěly i studie OECD, PricewaterhouseCoopers či nedávné zjištění Bloomberg Economics. Důvodem pro tuto vyšší náchylnost k robotizaci je vysoký podíl zpracovatelského průmyslu v ekonomice, kde je častý výskyt opakující se manuální práce.

Třikrát více robotů než v roce 2010

Už dnes má Česko v počtu robotů dobře našlápnuto. Zatímco Německo nebo skandinávské země si udržují konstantní podíl z celkového počtu průmyslových robotů v evropské ekonomice, země visegradské čtyřky tento podíl za poslední desetiletí výrazně navýšily, a to na úkor Itálie, Francie nebo Španělska. Samotné Česko od roku 2010 počet robotů více než ztrojnásobilo a má v současnosti zhruba tři až čtyři procenta evropských robotů (dvakrát větší podíl, než by odpovídalo velikosti ekonomiky). Podle Mezinárodní robotické federace bylo v roce 2019 Česko zemí s 15. nejvyšším nárůstem počtu robotů na světě.

Přesto zůstává počet robotů v porovnání s průmyslovými velmocemi nízký. V počtu průmyslových robotů na 100 tisíc zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu je Česká republika (se 147 roboty) sice nad evropským průměrem (114), ale výrazně zaostává za Německem (346) a o něco málo i za Slovenskem (169). Většina robotů je zároveň koncentrována v automobilovém průmyslu, podobně jako například v Německu. V tom se obě země výrazně liší od asijských ekonomik jako Japonsko či Jižní Korea, které – ačkoli rovněž patří mezi světové výrobce automobilů – mají významnější podíl robotů (30-50 procent) v odvětví elektroniky.

Zároveň je v Česku výskyt robotů soustředěn ve větších firmách se zahraničními vlastníky, kdežto většinu domácích firem automatizace teprve čeká. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků má pouhých deset procent malých a středních podniků plně automatizovanou výrobní linku. Do automatizace investuje jen něco málo přes 20 procent z nich.

Urychlovač jménem covid-19

Tlak na robotizaci byl silný už před koronavirovou krizí a po ní pravděpodobně ještě zesílí. K investici do nákupu robotů firmy motivuje snaha zlepšit výkonnost nebo omezit chybovost, ale zejména snaha ušetřit na pracovních nákladech. Vzhledem k relativně nízkým mzdám nebyl tento tlak v případě českých firem tak silný jako v západních ekonomikách, avšak v posledních letech výrazných mzdových nárůstů začal hrát rovněž roli. České firmy se k nákupu robotů uchylovaly i z toho důvodu, že pracovní síla jednoduše nebyla k dispozici a robot byl cestou, jak pokrýt dodatečné zakázky.

V období koronavirové krize se pak stupeň digitalizace a automatizace ukázal jako hlavní faktor úspěchu. Nejsnazší situaci měly výrobní podniky, které díky automatizaci byly méně závislé na lidské práci, a podniky, které díky digitalizovaným vnitřním procesům mohly snadno pokračovat v provozu. Vůbec největším vítězem krize byly e-shopy a další podniky fungující čistě na digitální bázi.

Po této zkušenosti i vzhledem k přetrvávající epidemii lze očekávat, že firmy budou chtít do budoucna méně spoléhat na fyzickou přítomnost zaměstnanců ve výrobnách a tendence k investování do robotů ještě zesílí. Podle průzkumu „Barometr robotizace malých a středních podniků v Česku“ společnosti Universal Robots z jara 2020 se do robotizace chystá v příštích třech letech investovat téměř čtvrtina malých a středních výrobních společností.

Nedostatek ICT absolventů, mezery v osnovách

Je ovšem česká ekonomika na nástup masivnější robotizace připravena? Největší brzdu podle mnoha odborníků představuje současný vzdělávací systém. V hodnocení výsledků vzdělávání PISA se Česko v oblasti matematické (22. místo) či přírodovědné gramotnosti (21. místo) drží stále nad průměrem zemí OECD, ale výsledky se dlouhodobě snižují. Podíl absolventů ICT oborů je tři až čtyři procenta, což je méně než podíl IT odborníků na celkové zaměstnanosti. Zároveň má Česká republika druhý nejnižší podíl žen mezi ICT specialisty – pouhých deset procent. Větší podpora IT oborů ve vzdělávání a zapojení žen se tak nabízí jako odpověď na stesky českých firem, které ve srovnání s jinými zeměmi hlásí druhý největší nedostatek ICT odborníků v EU. Kromě zajištění dostatku pracovníků bude třeba i upravit náplň studijních oborů tak, aby odrážely poslední vývoj v jednotlivých oborech.

Další překážkou může být nedostatečné internetové připojení. Zatímco pokrytí sítí 4G je v Česku téměř kompletní, pokrytí fixními vysokokapacitními sítěmi je pouhých 29 procent a rozvoj sítí 5G se teprve plánuje. Měřeno tzv. indexem konektivity, Česko se v EU řadí na 24. místo.

Pomocné programy EU

Na úrovni EU existuje řada zdrojů, které digitální transformaci ekonomiky i celé společnosti podporují. Například program Horizont nabízí financování inovací a výzkumu v pokročilých digitálních technologiích, další prostředky na výzkum pocházejí i ze strukturálních fondů. Připomeňme například Testbedy pro Průmysl 4.0, pořízené díky evropským fondům na ČVUT a v brněnském CEITEC. Nástroj na propojení Evropy zase financuje budování digitální infrastruktury. Od příštího roku by měl být spuštěn nový program Digitální Evropa, který bude podporovat aktivity v oblasti umělé inteligence či kybernetické bezpečnosti, nákupy superpočítačů, vznik center pro digitální inovace nebo podporu digitálních dovedností. Výhodné půjčky pro podniky investující do digitálních technologií budou k dispozici z nového programu Invest EU. A konečně, v reakci na potřebu obnovy po koronavirové krizi Evropská unie připravuje masivní Fond na podporu oživení a odolnosti, z něhož má minimálně pětina směřovat právě na digitální transformaci.

Digitální transformací a přechodem k Průmyslu 4.0 procházejí všechny evropské země. Pro Českou republiku má tento proces o to větší význam, že je zemí s vysokým podílem průmyslu a schopnost automatizace a robotizace bude do budoucna zásadní podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti, tedy přežití. V automobilovém průmyslu už se robotům daří, nyní jde o to vytvořit podmínky pro to, aby automatizace mohla proniknout i do dalších perspektivních odvětví. Třeba se Česko jednou stane i v robotizaci premiantem jako za dob Karla Čapka.