Babiš na summitu: Navržený způsob rozdělení nových zdrojů mě znepokojuje

Premiér Andrej Babiš (ANO) na videokonferenci lídrů Evropské unie zopakoval český nesouhlas s tím, aby se peníze z připravovaného fondu obnovy rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Tento ukazatel nesouvisí s pandemií koronaviru, uvedl v projevu, který zveřejnil úřad vlády. Babiš se vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.

Babiš uvedl, že hospodářské dopady pandemie zatím nejsou známy. „Co ale vím s jistotou, je, že výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný. V tomto ohledu by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy, až budeme mít konečný účet za koronavirus,“ uvedl v projevu.

Babiš zopakoval, že by za vhodnější kritérium než nezaměstnanost z minulých let považoval meziroční pokles HDP, nebo míru hrubého národního důchodu. Zmínil také možnost rozdělovat peníze z fondu postupně podle hospodářského vývoje jednotlivých zemí.

„Vzhledem k pozici ČR v EU nedojde bez obnovy v Evropě k nastartování české ekonomiky. Důležitější než přesná kritéria pomoci a klíč jejího rozdělení je skutečnost, že musí přijít okamžitě,“ uvedli ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Současný plán je k ČR podle nich finančně neutrální a odmítnutí plánu obnovy vůči zemím, které v posledních 16 letech přispívaly na sbližování úrovně ekonomik v rámci EU, by mělo hluboce negativní ekonomické i politické dopady.

Ekonomové dále upozornili na to, že Česko od svého vstupu do EU doposud čerpala větší objem peněz, než do rozpočtu Evropské unie platila. „Je na místě, aby i ona byla solidární, stejně tak jako solidární byly doteď ostatní členské státy, které odváděly více, aby se kvalita života východoevropských zemí přiblížila těm západoevropským,“ uvedli.

Český premiér se v projevu postavil odmítavě i k možnému zavedení nových vlastních příjmů EU v podobě společné daně, která by zatížila chudší unijní země. Vyslovil se i pro zrušení všech rabatů, které využívají někteří čistí plátci, aby získali zpět část svých příspěvků do evropských fondů.

Charles Michel chce zahájit separátní jednání

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela se mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po videokonferenci šéfů států a vlád řekl, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.

Evropští lídři v pátek prostřednictvím videokonference poprvé jednali o podobě fondu obnovy, pro který by si Evropská komise měla půjčit na finančních trzích 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Pro schválení fondu je nutný jednomyslný souhlas, každá země ho tedy může sama vetovat

Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové v pátek proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.

Se vznikem fondu a půjčením peněz premiér Andrej Babiš vyslovil zdrženlivý souhlas. „Nebyla by to moje první volba, ale nebudu tomu bránit,“ uvedl. Při využití peněz na zvýšení odolnosti EU, což je podle Evropské komise jeden z cílů fondu, je ale podle něj nutné si předem stanovit, jakých konkrétních cílů chce unie dosáhnout. „Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení,“ uvedl premiér.