„Čína se vrací ke kultu osobnosti. Cenzura kolem Ukrajiny trochu polevila“

V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc. Součástí toho bylo i pravidlo, že generální tajemník smí stát v čele strany, a tedy i státu, maximálně dvě pětiletá období. Si Ťin-pchingovi se to podařilo odbourat.

O tom, co to znamená, o čínských snahách o světovou hegemonii, postoji Pekingu k válce na Ukrajině a hrozí-li válka o Tchaj-wan, debatovali hosté Salonu Echa. Sešli se v něm tři sinologové: profesorka Olga Lomová, David Gardáš z projektu Sinopsis a Filip Jirouš.

Jak čínský režim vnímá válku na Ukrajině? Na jednu stranu se zdá, že stojí za Ruskem. Jindy zase vyjadřuje „závažné pochyby“.

Gardáš: Čínský postoj ke konfliktu na Ukrajině je od začátku pojmenováván jako proruská neutralita. Naoko se snaží tvářit jako stát, který usiluje o deeskalaci konfliktu, o klid zbraní, o dialog. Nicméně když se podíváme na reálné činy, tak můžeme vystopovat v propagandistické, diplomatické nebo i ekonomické rovině spíš podporu ruského režimu. A dokazuje to i partnerství bez limitu, které bylo uzavřeno v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu 4. února, které stvrzuje a  prohlubuje spolupráci mezi oběma státy.

Lomová: Všechny žurnalistické zmínky o rozkolu mezi Čínou a Ruskem, to je chytání se stébla v nouzi. Čína si v podstatě jen nechává otevřenou cestu pro případ, že Rusko prohraje. Proto je třeba trošku volnější cenzura a na internetu bez ohledu na oficiální čínské zpravodajství můžeme číst komentáře u článků, které fandí Ukrajině. Ale jinak vůbec bych si nedělala jakékoli naděje, že Čína pomůže zkrotit Rusko a ukončit válku na Ukrajině.

Jirouš: Čína se to snaží hrát na obě strany tak, aby sama vyhrála, ať ten konflikt dopadne jakkoli. Pokud se bavíme o nějakém mediálnímu obrazu války v čínských médiích, tak v posledních měsících se to trochu změnilo, od toho dejme tomu čistě proruského narativu do takového jakoby vyvažování. Třeba včera (ve středu 19. října – pozn. red.) byla tisková zpráva od agentury Nová Čína, která vypsala asi deset krátkých shrnutí z války a pět z nich bylo z oficiálních ruských zdrojů, pět z ukrajinských. Celé naprosto bez komentáře, bez nějakého hodnocení. To je poměrně odlišné od začátku války, kdy to byl čistě ruský narativ.

Takže přece jenom se trochu odchyluje od Ruska?

Jirouš: Čína doufá, že se bude moct zúčastnit poválečného znovuvybudování Ukrajiny a vytvořit si mnohem větší pole působnosti než v tom neplodném 16 + 1. Ukrajina je ostatně země, která bude mít v té válce tak či tak poměrně vysoký kredit v rámci západních struktur, a zároveň země, která bude velmi náchylná podlehnout čínskému vlivu v mnoha různých aspektech.

Gardáš: Já bych ještě doplnil, že když se podíváme na ryze ekonomické zájmy, tak podle oficiálních čínských zdrojů bilaterální vztahy mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou v tomto roce výrazně rostly, o nějakých 30 procent narostl vzájemný obchod, o padesát procent import především energetických surovin jako plyn, ropa nebo uhlí z Ruska do Číny. Když Západ uvaluje sankce na Rusko, tak bohužel sekundárně obě země přibližuje. Začátkem října například bylo oznámeno, že platby za tyto suroviny budou probíhat už ne v dolarech, ale právě napůl v rublech a v čínských jüanech. Takže tady můžeme vidět nějakou vyvíjecí se měnovou politiku, která může mít velmi výrazné geopolitické dopady ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.