Psal o zneužívání psychiatrie a skončil na Sibiři. Teď v Praze dostane cenu
cena ústru pro disidenta
NOVÉ
2
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.
Podrabinkův otec Pinkhos byl lékař. Se syny Alexanderem a Kirillem se na počátku 50. let po smrti manželky přestěhoval z Moskvy do menšího města Elektrostal pár desítek kilometrů na východ od hlavního města. Chtěl sebe a chlapce ukrýt od sovětské kampaně rozpoutané primárně právě proti židovským intelektuálům.
Alexander měl kvůli židovskému původu svého otce v mládí ztížený život. Nevzali ho na studia medicíny, a tak skončil u záchranné služby. Už tehdy se angažoval v sovětském disentu, což mu otec, sám lékař, údajně nijak nevymlouval. Příklon Alexandera Podrabinka ke studiu psychiatrických aktivit Sovětů prý zapříčinil záznam o útěku básníka Vladimíra Geršuniho z psychiatrické nemocnice ve městě Orel na západě země.
Začal proto pravidelně přispívat do samizdatového periodika Kronika současných událostí, které se touto problematikou zabývalo. V roce 1977 potom založil pracovní komisi, která měla vyšetřovat používání psychiatrie k politickým účelům. Společně se svými kolegy navštěvoval psychiatrické léčebny, obepisoval lékaře, aby od praktik upustili, a současně o zneužívání psychiatrie informoval v několika dalších věstnících.
Téhož roku také vydal knihu Karatělnaja medicina, v níž poukázal na využívání psychiatrie k perzekuci politických odpůrců sovětského režimu. Moskva kvůli tomu jeho otci vyhrožovala, že oba jeho syny uvězní, neodstěhují-li se všichni tři do Izraele, Podrabinek však pohrůžky odmítl jako vydírání. Roku 1978 byl obviněn z „protisovětské rétoriky“ a poslán na Sibiř. Po vydání anglické verze jeho publikace byl znovu obviněn a odsouzen ke třem letům v nápravně-pracovním táboře v Jakutsku. Když se po několika letech ocitl na svobodě, rozhodl se pro změnu životní dráhy. „Od konce 80. let působí jako novinář a v poslední době patří mezi hlasité odpůrce ruského i běloruského autoritářského režimu,“ uvedl ÚSTR.
Alexander Podrabinek v roce 1979 ve vyhnanství v Jakutsku
Ceny ÚSTR
ÚSTR uděluje každoročně ceny ve třech kategoriích: za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury, za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin a za následováníhodné počiny při hájení principů demokracie, svobody a lidských práv.
Cenu v téže oblasti jako Podrabinek obdrží také Bulhaři Alexandr Dimitrov, Eduard Genov (in memoriam) a Valentin Radev (in memoriam), kteří jakožto studenti Sofijské univerzity protestovali na podzim 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury získají Zdeněk Mandrholec, Daňa Horáková, Ivan Kožíšek, Helena Steblová a Bernard Papánek. Steblová například za druhé světové války za pomoc partyzánům zaplatila uvězněním v koncentračním táboře Ravensbrück.
Za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin budou oceněni zakladatel občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček, Zdeněk Procházka, jenž dokumentuje zaniklé obce v pohraničí, a autorka dokumentů o obětech komunistické diktatury Kristina Vlachová.
