Foldyna obhajoval „krvavého psa Tita“. Byl to diktátor, říká lidovec Výborný
Hádka o Severní Makedonii
Ve vyhrocenou debatu se změnilo projednávání bodu o přistoupení Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Zprvu poklidná rozprava se však zvrhla na urážky a ostrá vyjádření, kdy sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna obhajoval stabilitu tehdejší Jugoslávie. Na to mu předseda KDU-ČSL odpověděl, že bývalý prezident Josip Tito byl pouhým diktátorem a nazval ho „krvavým psem“. To Foldynu rozčílilo a Výborného výrok přirovnal k vyjádření fašistů a komunistů.
Celou debatu odstartovala Helena Langšádlová (TOP 09), která podle svých slov několikrát Severní Makedonii navštívila. „Dovolte abych vyjádřila své pevné přesvědčení, že v oblasti západního Balkánu je alespoň taková stabilita jaká je, tak je to obrovskou zásluhou tlaku a dialogu, který v oblasti zprostředkovává Severoatlantická aliance ale i Evropská unie. Pokud by toto nebylo, tak máme další malér ve své blízkosti,“ řekla před poslanci poslankyně.
Na političku TOP 09 zareagoval ihned Jaroslav Foldyna, kterého slova Langšádlové popudila. „Pravda je jiná, pokud byl někdy Balkán stabilní, tak to bylo v době Jugoslávie. My zde voláme po sjednocování, ale země západního Balkánu byly naprosto jednotné. Jeden z nejlepších států té doby se jmenoval Jugoslávie a země NATO se snažily tu zemi rozložit a změnit. Nebylo to Rusko, které vybombardovalo Srbsko a Černou horu,“ začal zvyšovat hlas Foldyna.
Olej do ohně se ale poté rozhodl přilít předseda lidovců Marek Výborný. „Chci reagovat na pana Foldynu a zde platí „ševče, drž se svého kopyta“. Je to nepochopení historie Balkánu jestliže tvrdíte, že Jugoslávie byla stabilizačním prvkem Balkánu. To vůbec není pravda. Jugoslávie vznikla uměle na Versailleské konferenci v Paříži a potom to tam čtyřicet let držel krvavý pes Tito. To bylo celé,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Výrok Marka Výborného však Foldynu rozčílil a začal hlasitě obhajovat tehdejšího prezidenta Jugoslávie. „Chtěl bych panu Výbornému říci, že jsem neslyšel dlouho výraz krvavý pes Tito. Naposledy to říkal Klement Gottwald a jemu podobní lidé. Naposled o něm takto hovořili ustašovci a lidé jako Ante Pavelič, ale vy k nim pane kolego asi máte přes katolickou církev blízko. To je právě věc, co dělaly na Západním Balkáně problémy. Kdybyste tam někdy jel 4. května na hrob maršála Tita a potkal byste se tam s lidmi z celé bývalé Jugoslávie. Byl jste někdy v tomto procesí na hrobu Tomáše Garriqua Masaryka? Sešli jsme se my Češi někdy takhle dokonale a oslavovali jsme své vůdce? Vy nevíte vůbec nic o západním Balkánu a nevíte nic o těch lidech. Používáte výrazy, které používali ti nejspodnější lidé, tedy komunisté, fašisté a podobní lidi. Krvavý pes Tito.. Za mě to byl vynikající politik a vynikající státník. Lidé v Jugoslávii se měli daleko líp než lidé tady,“ hřímal Foldyna.
Masaryk se obracel v hrobě, tvrdil Foldyna
Diskuze se poté zvrhla v osobní narážky, kdy poslankyně Langšádlová uvedla, že chodí k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka pravidelně, poslance Foldynu tam však nikdy neviděla. Svého spolustraníka se zastal i bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Nemyslím si, že by pan prezident Tito byl velký demokratický politik a státník. Byl to diktátor, který používal nedemokratické praktiky aby nastolil komunismus a Jugoslávii držel pohromadě silou,“ řekl před poslanci Bělobrádek.
Foldyna však vystoupil s faktickou poznámkou ještě jednou a začal argumentovat právě prvním československým prezidentem. „Masaryk se obracel v hrobě, když jste souhlasili s bombardováním Jugoslávie. On se obracel v hrobě když jste souhlasili se vznikem Kosova. Byl to právě prezident Masaryk, který budoval Československý stát se srbským pasem v kapse. Tehdy v roce 1919 s králem Petarem I. měli společné heslo. Věrnost za věrnost, a tu jste pošpinili,“ řekl naposledy Foldyna.
Za sociálnědemokratického poslance se však postavil Václav Klaus mladší (Trikolóra), který podle svých slov kvůli této diskuzi musel přijít z kanceláře. „Tady někteří lidé nemohou říct názor a někteří jako vy poslanče Výborný, používáte slovník pana Urválka, Stalina a Gottwalda, a nazýváte prezidenta Tita krvavým psem. Já jsem členem parlamentní skupiny přátel Srbska, tak bych rád vyzval členy vlády, zda tato slova jsou v souladu s naší zahraniční politikou,“ řekl Klaus mladší. Předseda lidovců Marek Výborný poté vystoupil ještě jednou a uznal, že výraz „krvavý pes Tito“ nemusel používat. „Používali ho komunisté v situaci, kdy se urval ze Stalinova bloku. To, že byl Tito diktátor a že má na rukou krev, stejně jako Gottwald a další, tak na to stále trvám,“ uzavřel diskuzi Výborný. Celý bod o Severní Makedonii byl nakonec předán k projednání zahraničnímu výboru.