„Nouzový stav je selhání státu.“ Ani lidé z ANO netuší, s čím Prymula přijde

Jako selhání státu vidí plánované vyhlášení nouzového stavu opoziční poslanci. Vláda podle nich musí jasně vysvětlit, jaké důvody je k tomu vedly a k čemu nouzový stav povede. Opozice navíc připomíná, že nejvyšší vládní představitelé počátkem léta slibovali, že k takovýmto plošným opatřením již v budoucnu docházet nebude. Samotní poslanci hnutí ANO navíc netuší, k čemu má nouzový stav být, a teprve počkají, s čím přijde ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) do sněmovny.

Vyhlášení nouzového stavu, na kterém se v úterý shodla vládní rada pro zdravotní rizika, je podle ministra zdravotnictví nutné kvůli potřebným plošným opatřením. Pokud ho ve středu schválí vláda, bude podle ministra vyhlášen spolu s novými opatřeními od pondělních 00:00. V posledních dnech ještě panovaly obavy, aby nebyl nouzový stav vyhlášen ještě před volbami, což by mohlo vést k jejich odsunutí.

Důvodem, proč považuje nouzový stav za nutný, je podle ministra zdravotnictví „neutěšená epidemiologická situace“. Podle něj by na konci října mohla ohrožovat kapacity nemocnic, pokud by nebyla žádná opatření přijata. „Kapacita zdravotnických zařízení je limitována poměrně velkou nemocností zdravotníků nebo počtem jejich karantén,“ dodal. Bez nouzového stavu podle něj není možné nařizovat pracovní pohotovosti nebo povinné výpomoci.

Paradoxem je, že ani samotní poslanci vládního hnutí ANO netušili, k čemu má nouzový stav být. „Čekáme na pana ministra zdravotnictví (Roman Prymula, za ANO). Uvidíme, s čím zítra přijde do Poslanecké sněmovny,“ uvedl v úterý předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek pro Novinky.

Večer pak ministr v Událostech, komentářích ČT řekl, že nouzový stav není potřeba kvůli plánovanému zavření středních škol (to bude podle něj vycházet z koronavirového semaforu), ale s ohledem na omezení shromažďování, které vláda od pondělí chystá. Více o tom prozradil zde.

Chaotická komunikace vlády

Chystané vyhlášení nouzového stavu je podle hnutí Starostové a nezávislí (STAN) přiznáním selhání vlády v boji s koronavirem. Podle Rakušana či předsedy Pirátů Ivana Bartoše chybí jasné zdůvodnění, proč kabinet stav nouze chce vyhlásit. Rakušan kritizoval, jak vládní komunikace ohledně koronavirové krize včetně nouzového stavu vypadá. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se o chystaném návrhu ministra dozvěděli v televizní debatě a slíbili mu podporu, i když neznali jeho důvody, uvedl. „Takto se bavíme o instrumentu, který se má dotknout ústavních práv lidí?“ řekl.

Pravděpodobné zavedení nouzového stavu podle Rakušana ukazuje na to, že vláda selhala. „Nezvládla trasování, v dostatečném počtu testovat a nezvládla komunikaci. Potom se musíme vracet k instrumentům, které omezují ústavní práva občanů,“ uvedl. Řešení podle něj nabízejí i současné krizové předpisy, které dávají lokální pravomoci k opatřením hejtmanům.

Bartoš novinářům řekl, že poslancům ani veřejnosti není jasné, kvůli jakým opatřením vláda nouzový stav potřebuje. Při nouzovém stavu by kabinet mohl přijímat přísnější plošná omezení jako krizová opatření, nyní je vyhlašuje ministr zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. „Je zcela zásadní, aby poslanci informace měli. Budeme se obracet na premiéra a vládu, aby je poskytli,“ řekl. Plošná opatření musí být odůvodněná a podepřená daty, dodal.

Vrcholná nezodpovědnost, říká ODS

Rozhodování ve středu by bez vysvětlení důvodů bylo podle opoziční ODS vrcholnou nezodpovědností. Předseda strany Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci také uvedl, že vláda hnutí ANO a ČSSD na jaře slibovala najít nástroj, který by umožnil přistoupit k opatřením proti epidemii koronaviru bez využití nouzového stavu. S žádnou normou ale kabinet podle něho nepřišel.

Občanští demokraté zavedení nouzového stavu proto nepodpoří. „Nejde o nás, jde o občany, všichni se zaklínali, že už se nebudou dělat žádná plošná opatření,“ uvedl. Na dotaz novinářů uvedl, že nemůže vyloučit, že ODS bude přemýšlet nad dohodou, že by se pokusila nouzový stav zrušit po dohodě s dalšími opozičními stranami. Nyní je ale podle něj na vládě, aby důvody pro zavedení nouzového stavu vysvětlila. Poukázal na podobný požadavek i od koaličních poslanců. „ODS není oslík, který na vše zakývá,“ uvedl Fiala s tím, že k vyhlášení takového opatření není důvod.

Poslanec TOP 09 Dominik Feri zase upozorňuje, že nikdo nemá představu, co nouzový stav přinese. „Nouzový stav neznamená automaticky: uzavření škol, uzavření restaurací, zákaz volného pohybu osob, posun voleb. Co to teda prakticky znamená, resp. co přijde? To nikdo neví. Podle kalendáře je září, podle míry bordelu je ale zase březen,“ uvedl na Twitteru.

Nouzový stav neznamená automaticky:

uzavření škol
uzavření restaurací
zákaz volného pohybu osob
posun voleb

Co to teda prakticky znamená, resp. co přijde? To nikdo neví.

Podle kalendáře je září, podle míry bordelu je ale zase březen.

— Dominik Feri (@DominikFeri) September 28, 2020

Europoslanec Jiří Pospíšil zase upozorňuje na chaotickou komunikaci státu. „Není přece možné, aby v této chvíli ministerstvo zdravotnictví stále tajilo data o kapacitách nemocnic. Není přece možné, aby o vyhlášení nouzového stavu nás ministr zdravotnictví informoval jen tak mimochodem a premiér s vicepremiérem se to pak během debaty v televizi snažili nějak zahladit. Není přece možné, aby lidé dopředu nevěděli, jaká přijímaná opatření jim hrozí v nejbližších dnech… bude to středa? Nebo pátek? A rozhodne to střelec Prymula nebo Babiš, potažmo lidé, kteří budou psát Babišovi na FB? A především, není přece možné, že vláda stále ještě nemá žádný plán a možné scénáře, podle kterých se řídí,“ napsal na Facebooku europoslanec Jiří Pospíšil.

Vláda bude o znovuzavedení nouzového stavu jednat ve středu odpoledne. Původně měla v plánu zasednout už v 07:00. Po kritice ze sněmovny se ale rozhodla dopoledne věc prodiskutovat na plénu dolní komory. „Vláda má právo ho vyhlásit na 30 dnů, což je doba, během níž by mělo dojít ke zvládnutí druhé vlny,“ uvedl Prymula. K uzavření ekonomiky podle ministra nepovede.

Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, jehož rozhodnutí pak vláda může schválit, či zrušit. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Naposledy vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března. Poté byl opakovaně prodlužován a skončil 17. května.