500 miliard na účet vnuků. Rozpočet má zachránit ekonomiku, sám stojí nad propastí

Byla to dosud největší facka, jakou hnutí ANO ve sněmovně inkasovalo. Pro návrh odhlasovat třetí novelu rozpočtu v režimu legislativní nouze zdvihli před týdnem ruce pouze jeho poslanci s jedním sociálním demokratem. S vyhlídkou na neodvratnou porážku nakonec svůj hlas nedal ani premiér Andrej Babiš.

Bylo to překvapení, lze však snadno vysvětlit. Vláda navrhla zvýšit třísetmilionový schodek rozpočtu o dalších 200 miliard korun, ministryně financí Alena Schillerová si ovšem s vysvětlováním nelámala hlavu. Sněmovně poslala týden před hlasováním čtyři stránky, kde novou půjčku zdůvodnila tím, že se nedaří vybírat daně a že se o 137 miliard zvýší vládní rozpočtová rezerva. Poslanci se urazili. Proces schvalování rozpočtu obvykle trvá měsíce, provází ho důkladná diskuse, tentokrát však byli zákonodárci degradováni do role nedůležitých zřízenců, po kterých se vyžaduje nemyslet. Proto je neobměkčil ani pozměňovací návrh podepsaný samým Babišem, který vysvětlil, do jakých kapitol pošle 100 miliard z rezervy.

Epizoda ze schvalování historického schodku může posloužit jako příklad krize vládnutí v Česku, přesto je pro Babiše maximálně výstrahou, aby nepřepínal strunu. Poslanci sice odmítli schválit pětisetmiliardový schodek během jednoho dne, přesto kluby ČSSD, KSČM i Pirátů nakonec souhlasily s tím, že se to zvládne za čtrnáct dnů. Sněmovna tak byla především svědkem improvizace, s jejíž pomocí se koaliční politici chystají překonat ekonomickou krizi vyvolanou epidemií koronaviru. Doba je vážná, vysvětlují koaliční politici své přešlapy. „Taková bezprecedentní situace, která se stala v Česku, v celé Evropě, v celém světě, tady nebyla sedmdesát, možná sto let,“ řekl v České televizi zpravodaj rozpočtové novely Jan Volný (ANO). Připustil, že snaha ministryně financí prosadit zákon „byla trochu hektická“, nebylo však možné váhat, protože „čekat do srpna znamená, že místo třeba 400 000 nezaměstnaných v měsíci říjnu budeme mít těch nezaměstnaných dvojnásobek“.

Dobře mu sekundoval první místopředseda ČSSD Roman Onderka, který hájil letošní deficit 500 miliard stejným argumentem: „Ty peníze musíme napumpovat do té ekonomiky, musíme zachránit zaměstnanost. Protože pokud tak neučiníme, ta krize v tom příštím roce bude daleko větší. A nebude to příští rok o deficitu 300 miliard, ale daleko větším, a to by byla už katastrofa,“ uvedl bývalý brněnský primátor. Také podle ministryně Schillerové zažíváme „naprosto bezprecedentní hospodářskou krizi, která je největší od třicátých let minulého století“, proto není divu, že „nevíme, co bude, když to řeknu nadneseně, za pár týdnů“.

Celou analýzu Petra Holuba si můžete přečíst už nyní na ECHOPRIME nebo v Týdeníku ECHO od čtvrtku na stáncích. Objednat si ho můžete zde.