Prohráli jsme všechno, co jsme mohli, říká imunolog Thon

ECHOPRIME

Prohráli jsme všechno, co jsme mohli, říká imunolog Thon
Imunolog a alergolog Vojtěch Thon. Foto: Jan Zatorsky
1
Týdeník
  • Viet Tran
Sdílet:

Českou republiku nadále svírá pandemie koronaviru. V počtu mrtvých na milion obyvatel patříme mezi nejhůř postižené země na světě a tempo očkování se rozbíhá jen pomalu. Do toho chybějí vakcíny. Podle imunologa a alergologa Vojtěcha Thona dělali vládní představitelé jednu chybu za druhou a uvrhli zemi do zmaru. Řada lidí zemřela úplně zbytečně, stát nedokázal ochránit rizikové skupiny. Cesta z uzávěry společnosti podle profesora Thona vede přes rychlé vyočkování první dávky vakcíny.

Do 31. března probíhá vaše studie protilátek v populaci. Co přesně je jejím cílem? Jakým způsobem probíhá?

Studie je zaměřena na vyšetření paměťových protilátek u konkrétního člověka. Získáme tím i poznatky o tom, jak to vypadá s protilátkami i v naší populaci, a taková informace pak může mít pro naši společnost velký význam. Lidí, kteří se účastní a ještě stále se mohou přihlásit do studie do konce března, jsou až desetitisíce. Projekt byl vytvořen ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR, která svým pojištěncům z velké části sponzoruje vyšetření. Nejde pouze o jedno vyšetření, v jedné chvíli a v jednom bodě – hladina protilátek je sledována průběžně, takže za půl roku proběhne druhé vyšetření a za další půlrok třetí. Tím pádem bude konkrétní člověk vědět, jakým způsobem se u něho vyvíjí imunitní odpověď přesně na infekci virem SARS-CoV-2. S tou se mohl setkat z vnějšího prostředí jen s mírnými příznaky, případně už by měl danou infekci spojenou přímo s onemocněním covid-19 nebo mohl být naočkován. V posledním jmenovaném případě by studie ukázala, jakým způsobem se udržuje imunitní odpověď po vakcíně. Lidé se totiž s infektem opakovaně setkávají nezávisle na tom, zda už byli dříve nakaženi nebo očkováni, tudíž může docházet k dalšímu posilování imunity ve smyslu paměťové odpovědi na úrovni protilátek. Podotýkám, že jde o kvalitní laboratorní vyšetření ve spolupráci s Asociací laboratoří QualityLab, které mají po celé zemi mnoho poboček. Naopak rychlé protilátkové testy mohou udávat falešné výsledky včetně negativity, na základě těch vyhodnocovat nemůžeme. Vše je tedy připraveno takovým způsobem, aby se zájemce opravdu dověděl, zda je, či není chráněný.

Ukázaly předběžné výsledky, kolik lidí si vytvořilo protilátky po kontaktu s novým koronavirem?

První odběr bude končit 31. březnem, tudíž nemůžeme výsledky ještě vyhodnotit takto napřímo. Nicméně studie začala loni na podzim. Již do konce roku jsme orientačně zaznamenali vysoký nárůst specifických paměťových protilátek, a to u jedné třetiny pozitivních lidí, kteří se do zmíněné studie přihlásili. Tyto protilátky se měří ze séra, což znamená reakci imunitního systému na úrovni celého organismu. Přitom onemocnění covid-19 prochází do našeho organismu přes sliznice dýchacího traktu. Pro úplnost – nejprve se aktivuje slizniční imunitní systém a teprve poté může přijít odpověď systémové imunity. Pokud daná osoba zareagovala pouze slizniční imunitou, nemusela si tu systémovou ještě nutně vytvořit, čili v populaci můžeme mít daleko více lidí, kteří se setkali s infekcí novým koronavirem, jsou chráněni, ale stát s nimi nepočítá.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články