Stát bude přechodně vyplácet miliardy naslepo. Co přináší říjnový start superdávky
SOCIÁLNÍ DÁVKY
Start dávkové reformy s sebou přináší přechodné období, v němž stát bude vyplácet miliardy korun měsíčně naslepo. Může za to především populární příspěvek na bydlení, který vláda nedokázala zkrotit ani v letošním roce a letos tak zřejmě opět výrazně překoná zcela rekordní nárůst výdajů posledních let. Jen na tuto dávku na bydlení tak půjde kolem dvou miliard měsíčně, aniž by stát věděl, zda na ni žadatelé stále mají nárok.
Populární příspěvek na bydlení by mohl letos výrazně překonat dvacetimiliardovou hranici výdajů z minulého roku. Za první pololetí na dávku na bydlení zamířilo už přes 11 miliard korun. V minulém roce to bylo „pouze“ 9,8 miliardy. S blížící se změnou příspěvku na bydlení v současné podobě se o něj hlásí stále větší množství lidí. Během začátku roku došlo několikrát k překonání dosavadních rekordů, v březnu příspěvek poprvé překročil hranici 300 tisíc domácností, v červnu už se dostal nad 310 tisíc.
Příspěvek na bydlení čelí v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. Ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má podle vlády změnit právě s revizí dávek a příchodem „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně.
Zatímco v minulém roce překonal příspěvek na bydlení hranici 11 miliard až v červenci, letos tomu tak bylo o měsíc dříve. V letošním červenci putovalo k uživatelům dalších přes 1,9 miliardy, celkem příspěvek dostalo přes 299 tisíc domácností a za prvních 7 měsíců roku tak dávka vyšla už na 13,2 miliardy korun. Podle nejnovějších dat za srpen pak dávku čerpalo přes 305 tisíc domácností, stát na ni vyplatil přes 2 miliardy korun a za osm měsíců tak už celkem 15,2 miliardy korun.
Podobný vývoj se dá očekávat minimálně do konce roku, případně až do jara toho příštího. Od října totiž vstupuje v platnost nová tzv. superdávka, která příspěvek na bydlení spojí dohromady s další trojicí dávek. A ministerstvo práce se rozhodlo při zavádění nového systému pro půlroční přechodné období. To pro stávající uživatele dávek znamená, že mají garantované pokračování výplaty dávek i v dalších měsících. Ti, kteří pobírají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, pak minimálně do konce roku nemusí ani nic dokládat.
Pokud si pak do konce roku příjemci dávek požádají o novou superdávku, výplata se jim prodlouží až do dubna. „Aby stávajícím klientům, kteří pobírají některou ze současných dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení) pokračoval nárok na původní státní podporu i v roce 2026, je třeba, aby od 1. října do 31. prosince podali v průběhu tohoto celého období žádost o superdávku. Rozhodnutí o přiznání nároku na tuto dávku pak obdrží v průběhu přechodného období, nejpozději do konce dubna 2026,“ uvádí ministerstvo práce. Poprvé by tak stávající uživatelé dávek měli novou „superdávku“ obdržet v květnu.
Nová dávka státní sociální pomoci, pro níž se vžilo označení „superdávka“, se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Nahrazuje tak dosavadní příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Lidé budou k nové superdávce podávat jednu žádost. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj.
A platit má také nový majetkový test. V něm platí, že domácnost může mít dvě nemovitosti, druhou ale musí do tří let prodat. Vozidlo může mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovat má i výše úspor. Ty mohou být podle členů domácnosti od 200 000 do 400 000 korun. Platí ale výjimky. Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory nad tyto částky uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu.
Kritici však varovali před tím, že nynější reforma dávek zároveň může i výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi. Co to bude znamenat pro výdaje systému sociálních dávek potom také zatím není jisté. Ministerstvo práce od počátku říká, že cílem reformy není ušetřit, ale více zacílit dávky a motivovat skrze ně k pracovní aktivitě. Podle odhadů ministerstva tak může dojít i ke zdražení systému sociálních dávek o několik miliard.
