Zelená pro výstavbu? Národní park Šumava odložil schválení nových zón
Zonace národního parku
NOVÉ
Foto: Wikimol Zdroj: Wikimedia Commons Licence: Creative Commons
Rada národního parku Šumava odložila hlasování o nové zonaci na červen. Důvodem je přijetí dalších více než dvě stě pozměňovacích návrhů, které nesouhlasí s navrženou podobou zonace. Otevírá se tak možnost pro některé majitele pozemků, kteří požadovali dostat své nemovitosti do zóny kulturní krajiny. Tato kategorie by jim umožnila výstavbu nových domů. To však národní park odmítá s tím, že respektuje schválené územní plány obcí.
K nové změně zonace musely přistoupit všechny národní parky kvůli novele zákona o ochraně přírody z roku 2017. Místo nynějších tří se nově budou parky členit do čtyř zón, které se na dalších 15 let nezmění. NP Šumava v březnu navrhl novou podobu zonace, která vycházela vstříc obcím. Proti nové podobě se však sešlo dalších skoro 240 připomínek, které musí nově Rada parku projednat. Některé pozměňovací návrhy cílí také na změnu zonace v obcích, kterou požadují někteří majitelé nemovitostí.
Podle vyjádření parku však budou mít stavbychtiví majitelé pozemků s největší pravděpodobností smůlu. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka zohledňuje park stávající územní plány obcí. „Řada vlastníků si svůj požadavek na zařazení do zóny kulturní krajiny vysvětlovala jako zelenou pro výstavbu (a tak i zhodnocení pozemku) nad rámec toho, co umožňuje platný územní plán. V takových případech, kdy územní plán s pozemky jako stavebními nepočítá, nebo kde jsou na pozemcích vyvinuta společenstva důležitá pro ochranu biologické rozmanitosti, jsme požadavky, třeba i na žádost obcí, akceptovat nemohli,“ uvedl Jan Dvořák.
O možných zákulisních vyjednáváních, které mohou proběhnout v následujících dvou měsících, varuje také organizace Hnutí Duha. Ta změnu zonace kritizuje, protože prý více nahrává obcím než přírodě. „Vzniká tím nebezpečný prostor pro zákulisní politické handly a podrývání možnosti dohodnout se. Tlak, který je vyvíjen na šumavské obce, jejichž zástupci tvoří téměř polovinu Rady, ilustruje i dopis, který starostové obdrželi minulý týden od jihočeské hejtmanky Ivany Stráské. Ta se v dopise přimlouvá za nesouhlas s návrhem zonace,“ uvedl Martin Voráč z Hnutí Duha.
Jihočeská hejtmanka však jakýkoliv nátlak na obce odmítá. „Můj dopis starostům šumavských obcí obsahoval informaci o nesouhlasném postoji Rady Jihočeského kraje k návrhu zonace. Ostatně obdobně se vyjádřilo zastupitelstvo na čtvrtečním zasedání. Dále pak apel na zodpovědný přístup k rozhodování o zonaci. V žádném případě bych si nedovolila starostům šumavských obcí vnucovat jakýkoli názor, což jsem ostatně výslovně uvedla i v dopise. Respektuji rozhodnutí obcí,“ uvedla pro Echo24 hejtmanka Ivana Stráská.
„Pokud jde o můj postoj, zastávám názor, ze současný návrh zonace bez rizikové analýzy a zásad péče je za nynější kůrovcové kalamity krokem velmi riskantním a může vést k dalšímu umírání cenných šumavských lesů, včetně dalších rizik. Na Šumavě vidíme na vlastní oči důsledky neuvážených rozhodnutí. K odpovědnosti se nikdo nehlásí. Navrhujeme rozhodovat až po zpracování příslušných dokumentů a hlavně poté, až budeme znát dopady šíření kůrovce po letošním létě,“ uvedla dále Stráská, která požadovala odložení hlasování o zonaci až na podzim.
Podle vyjádření NP Šumava bylo důvodem odloženého hlasování námitky radních z Plzeňského kraje. „Odklad hlasování navrhl ředitel Správy Pavel Hubený na základě jednání s radními Plzeňského kraje. Ti jej požádali, zda můžeme arondovat turistické cesty a stezky. Ovšem to vyžadovalo úpravu návrhu zonace a tudíž tedy nutnost nového zasedání. Termín si již odsouhlasili členové Rady,“ řekl pro Echo24 mluvčí národního parku Jan Dvořák.
Nový návrh zón šumavského národního parku rozdělil krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna přírodní péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.
