Strach vyvolávaný v lidech a měnící se opatření zabíjí českou kulturu

KONEC ČESKÉ KULTURY

Strach vyvolávaný v lidech a měnící se opatření zabíjí českou kulturu
Festival Praha září přilákal poskrovnu diváků. Foto: Facebook: Metronome festival
Domov

Vojtěch Šeliga

Česká kultura zažívá krušné časy, jelikož se stala jedním z nejzaraženějších sektorů koronavirové krize. Kdykoliv se situace zhorší, na hromadné akce dopadnou opatření jako první. Jenom na hudební scéně se přitom živou produkcí živí přibližně 200 tisíc lidí. Nejsou to pouze hudebníci, ale také zvukaři, produkční či agentury. Přestože zatím hudební akce nejsou zakázané, jako tomu bylo na jaře, shodují se pořadatelé koncertů na tom, že lidé na ně z obavy o zdraví nechodí. Sama hlavní hygienička Jarmila Rážová přitom nedávno potvrdila, že žádný koncert se zatím nestal ohniskem šíření koronaviru.

Lidé však mají z hromadných akcí strach, což zabíjí celý hudební sektor. Příkladem může být nadále probíhající festival Praha Září, který v některých dnech bojuje s nízkou návštěvností. Například čtvrtečnímu koncertu Kafka Bandu, který před koronakrizi v Praze pravidelně vyprodával velké kluby, přihlíželo na Pražském výstavišti pouze několik desítek odvážlivců. „Děkujeme Metronome festivalu za tuhle opulentní marnost,“ řekl na konci vystoupení do mikrofonu klávesista kapely Jiří Hradil. Je nutno dodat, že například o páteční program se skupinou Tata Bojs byl již větší zájem.

Podle pořadatelů mohou za nízký zájem diváků především nejrůznější výroky politiků. „Politici nám to všechno strašně stěžují prohlášeními, které vydávají v médiích. Plaší lidi, kteří pak panikaří a bojí se chodit na koncerty. Teď v sobotu jsem měl dvě kapely na Praha Září a bylo mi z toho smutno, jak málo tam bylo lidí. Politici dělají z klubů a kulturních akcí tu nejhorší metlu lidstva, kde je ohnisko infekce,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek, předseda manažerské asociace Music Managers Forum.

Hlavní pořadatel festivalu Praha Září David Gaydečka přitom potvrzuje, že je akce pořádána s ohledem na co největší bezpečnost. „Tu akci jsme nedělali s ambicí, aby bylo v areálu 10 tisíc lidí. Využíváme stejnou plochu, jako jsme měli na Metronome festival, kde byla kapacita 30 tisíc lidí, takže když je tam několik stovek lidí v jeden moment, tak to vypadá, že ti lidé nejsou ochotni chodit. Dříve před takzvanou pandemií jsme koncentrovali co nejvíce programu a lidí do jednoho místa, teď jsme to roztáhli na tři týdny a po samotné ploše, takže ten program může působit řídce, když tam přijdete, ale to byl cíl, aby nás nikdo nemohl nařknout z nějakého nebezpečí,“ řekl pro Echo24.

Problémem je také nejistá budoucnost hromadných akcí, kdy pořadatelé nevědí, zda se opatření ještě nezpřísní a zda má cenu cokoliv na podzimní a zimní sezonu plánovat. Naposledy v úterý mluvil nový ministr zdravotnictví Roman Prymula o pravděpodobném omezení počtu účastníků na 100 na venkovních akcích a 50 na vnitřních. Počítá se přitom s výjimkami pro akce, které nejsou tak rizikové. 

„Pořadatelé se snaží a chtěli by pořádat. Jsou zvyklí vždy padnout na zem, zvednout se a pokračovat. Naši politici nám ale vůbec nepomáhají. My se snažíme jak pořadatelé v klubech, tak manažeři či kapely. Chceme hrát, protože kromě toho, že nás to živí, tak tu práci milujeme. Je ale spousta lidí, kteří si již našli práci někde jinde a to přitom byli ve svém oboru profesionálové. My netlačíme na to, aby se otevřely kluby, ale nechci, aby všichni odešli do jiných profesí, protože pak už se ti lidé nemusí vrátit,“ vysvětlil Blažek.

Podobně mluví také Gaydečka. „Já se na všechny tyhle opatření hrozně zlobím, protože vznikají s tužkou a papírem někde v kanceláři ve čtvrtém patře nějaké vládní budovy a dělají to lidé, kteří se s námi organizátory nespojí. Taková vyjádření si veřejnost spojí s tím, že je to strašně nebezpečné jít na koncert, nebo na divadlo. Problém je, že nejde nepořádat akce. Tady je asi 200 tisíc lidí, kteří se tím živí. Tak z čeho budou žít, když se nic nebude pořádat?“ ptá se.

Petr Blažek zase připomíná velkorysý způsob, jakým se o své umělce starají v západní Evropě: „Je potřeba se podívat, jak vypadá přístup ke kultuře v zahraničí. Zaprvé nějaká opatření a zadruhé pomoc, jakým způsobem si kultury váží a jak se ji snaží udržet. Například pan ministr Zaorálek argumentoval tím, že se v Německu nesmí zpívat, ale zapomněl dodat, že tam do týdne všichni dostali podporu.“

V Brně se již zavírají tradiční kluby

Pokud stát efektivně nepomůže brněnským hudebním klubům, místní scéna nejspíš zanikne. Kluby teď vstřebávají nová nařízení proti šíření nemoci covid-19, například zákaz prodeje lístků na stání. Někde už ruší všechny podzimní koncerty. Provozovatelé novinářům řekli, že očekávají další opatření, kvůli kterým budou muset úplně zavřít.

S výpadky příjmů během jarní vlny šíření nemoci pomohl klubům magistrát, nyní se neobejdou bez pomoci státu. Provozovatelé potřebují pokrýt fixní náklady, které musí platit, i když bude zavřeno, hlavně nájmy, energie a personál. Podle odhadu Brněnské asociace clubové hudby jde o pět milionů korun měsíčně za všechny kluby ve městě. S náhradou ušlého zisku provozovatelé nepočítají, pokládali by to za naivní.

„Ve srovnání s jinými branžemi nepožadujeme nic závratného, ale je to pro nás otázka existence,“ řekl Martin Kozumplík z Kabinetu múz. Pomohlo by také zopakování programu Covid – Nájemné a zavedení kurzarbeitu. Zatím je ale vláda podle provozovatelů klubů nepřipravená.

Úspory, na které by teď mohli sáhnout, provozovatelé nemají. „Spotřebovali jsme rezervy na první vlně covidu,“ uvedl Vít Kalvoda z Ponavy. Živá klubová hudba je sice komerční branže, ale málo výdělečná. „Koncerty mladých kapel nejsou žádná fabrika na peníze,“ doplnil Kozumplík.

Provozovatelé si zatím od jara drželi zaměstnance s vidinou podzimní klubové sezony. „Teď jsme v bodě, kdy je otázka, zda to bude dále možné,“ řekl Oldřich Vojáček z klubu Eleven. Provozovatelé upozorňují, že pokud budou muset propouštět, zvukaři nebo dramaturgové si najdou místa v jiných oborech, proto pak bude těžké provoz zase rozjet.

Hudební kluby odmítají přičítání zodpovědnosti za novou vlnu covidu-19. „Jsme bráni jako strůjci situace, která tady je, ale většina z nás byla od jara zavřená, neprobíhalo žádné masové letní navštěvování klubů, přesunuli jsme se ven a snažili se přežít,“ řekl Vojáček.

Velký brněnský klub Fléda už podle provozovatele Lukáše Stary rozhodl o přesunu všech podzimních koncertů, pravděpodobně na podzim 2021. „Připadá nám zbytečné kličkovat mezi opatřeními, jenom by se prohlubovala ztráta,“ řekl Stara. Koncerty podle Pavla Řehoře zruší také Metro Music Bar.

Třeba Stará pekárna zatím plánuje zachovat koncerty v režimu na sezení. Naráží však na to, že některá vystoupení ruší sami umělci, třeba ti ze Slovenska. O zbývající koncerty je menší zájem, protože lidé mají strach. Třeba na Lauru a její tygry bývá ve Staré pekárně vyprodáno. Ve čtvrtek podle Lukáše Kytnara ze Staré Pekárny přišlo asi 30 lidí.

Nižší zájem o koncerty bude podle provozovatelů dlouhodobý jev. „Restart potrvá hrozně dlouho. Je potřeba, aby stát jasně definoval pomoc,“ zdůraznil Stara.