Berňák přestřelil. Zájem o domácí svatební hostiny je „neobhajitelný“
Zásah finančního úřadu
Krok olomoucké finanční správy, která kvůli kontrole EET vyzvala k podání informací o svatební hostině novomanžele, stále vyvolává spory. Výzvy přišly skoro stovce novomanželů, a to i takovým, kteří měli hostinu doma. Především v těchto případech je ale zákonnost výzvy absolutně neobhajitelná, oponují daňoví experti, které oslovil deník Echo24. Berňák svůj postup brání, že je v souladu s právními předpisy. Šéf finanční správy Martin Janeček ale do Olomouce posílá kontrolu.
Berňák se zajímal o jednu konkrétní provozovnu, již podezírá z obcházení zákona. Výzvu novomanželům o poskytnutí informací opírá úřad o paragraf 57, odst. 1 písm. d) daňového řádu, podle kterého lze výzvu zaslat osobám, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. To je dle expertů nesmysl.
„Podle našeho názoru se takovými osobami rozumí pouze osoby, u kterých je získávání údajů součástí jejich činnosti a povinnost získávat údaje jim stanoví zákon. Novomanžele rozhodně za takové osoby považovat nelze,“ uvedl pro deník Echo24 Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR, podle něhož se jedná o nezákonný postup.
S tím souhlasí i další člen komory Richard Jahoda ze společnosti Grinex, podle něhož se finanční správa dopouští nesprávného výkladu daňového řádu. „Jedná se o extenzivní, a tudíž nesprávný výklad daňového řádu, který narušuje Ústavou dané informační sebeurčení jednotlivce. Osobami povinnými poskytovat informace rozumíme pouze osoby, u kterých je získávání údajů součástí jejich činnosti podle zákona, například banky, pojišťovny, úřady a podobné. Postup je to nezákonný. Absurdita výzev je zřejmá,“ řekl Richard Jahoda.
Olomoucký finančák prý jednal na základě podnětů občanů
Pode vyjádření finanční správy se kontrolní akce mezi svatebčany uskutečnila na základě opakovaných podnětů občanů, a tedy důvodného podezření na páchání protiprávní činnosti hraničící s trestnou činností. „Bylo zjištěno, že v termínech konání svatebních hostin měla provozovna zavřeno nebo omezený provoz a nebyly během nich zaevidovány žádné tržby. Vzniklo tak důvodné podezření na krácení příjmů řádově v desítkách tisíc korun za každou svatební hostinu,“ uvedla finanční správa.
Že v jednotkách případů byli osloveni i novomanželé, kteří služeb dané provozovny nevyužívali, bylo v souladu s právními předpisy, brání se Generální finanční ředitelství (GŘF). Nevylučuje ani, že se v budoucnu k podobnému kroku nevrátí. „Na základě pokynu generálního ředitele Finanční správy však této praxe bude nadále využíváno pouze ve zcela ojedinělých a výjimečných případech,“ stojí dále v tiskovém prohlášení GŘF.
S tím ale nesouhlasí předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský, zákonnost takové výzvy je dle něj neobhajitelná. Zákon umožňuje žádat informace jen v případech, kdy povinný subjekt získává informace nezbytné pro správu daní. „Připusťme, byť to zní skutečně zvláštně, že svatebčané skrze svou svatební hostinu skutečně získávají údaje. Pořád se ale musí jednat o údaje nezbytné pro správu daní. Onu nezbytnost musí mít finanční úřad postavenu na jisto již při vydávání výzvy,“ řekl Lichnovský pro Echo24.
Jinak je to ale v případě výzvy svatebčanů, kteří měli svatbu doma. „V těchto případech je jasné, že ona podmínka nezbytnosti nemohla být splněna. Údaj o tom, že svatba byla doma, totiž je pro správu daní k ničemu, tudíž nemůže být nezbytný. V těchto případech je tak zákonnost výzvy absolutně neobhajitelná,“ dodal Lichnovský.
Jaký a zda bude mít postup olomoucké finanční správy dopad na samotné úředníky, se teprve ukáže. Už začátkem týdne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že nepovažuje postup finanční správy v této věci za šťastný a naznačila možnost personálních důsledků. Šéf finanční správy Martin Janeček navíc ve středu nařídil provést kontrolu ve Finančním úřadu pro Olomoucký kraj, což Schillerová uvítala.
‚Finanční správa začala obtěžovat obyčejné lidi‘
Nešetrné kontrolní mechanismy typu kontrolního hlášení a EET se zaváděly s dovětkem, že díky tomu ubude vpádů do práv subjektů, jelikož kontroly bude možnost dělat bez vyžadování úzké součinnosti, upozornil Ondřej Lichnovský. „V praxi se však finanční správa chová přesně opačně. Po zavedení těchto opatření začala i obtěžovat obyčejné lidi, tudíž o to více se vlamuje do práv třetích osob. Tím tak onen smysl EET zcela popírá,“ dodal Lichnovský.
Za absurdní označuje argumentaci finanční správy s odkazem na paragraf 57 daňového řádu Tomáš Hajdušek. „Toto ustanovení daňového řádu upravuje zákonné omezení práva na informační sebeurčení. Jedná se tedy o výjimku z obecného pravidla a zde platí obecná právní zásada, že výjimky je nutno vykládat restriktivně. Výklad finanční správy je naopak až příliš extenzivní. Pokud by měl platit, tak by takovou výzvu mohl obdržet prakticky každý z nás, neboť každý z nás si každý den objednáváme službu u podnikatele a platíme za ni. Absurdita výkladu finanční správy je na první pohled zřejmá,“ uvedl Hajdušek.