Německý paradox: teď bourají větrné turbíny, aby bylo místo na uhelný důl
ENERGETICKÁ SITUACE
Jedna z největších německých energetických firem začala s demontáží větrné farmy v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a to z poněkud kuriózních důvodů – aby bylo místo na povrchový hnědouhelný důl. Kritici poukazují na to, že jde o symbolický konec vládních snah o ochranu klimatu. Ta po naléhání vyzvala společnost WPD, aby demontáž zastavila. O problému informovala řada médií, všímala si ho i zahraniční včetně britského Guardianu.
Větrný park Keyenberg v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se skládá z osmi turbín a nachází se asi půl kilometru od okraje povrchového dolu o rozloze 48 km², pojmenovaného podle místní vesnice Garzweiler. Jedna z turbín ve farmě už byla nedávno odstraněna s tím, že další dvě mají být odstraněny v prvním a posledním čtvrtletí příštího roku. Mluvčí společnosti Energiekontor, která postavila a provozuje zbytek větrného parku, uvedl, že kvůli časovému omezení povolení k provozu očekává, že bude muset zbývajících pět turbín demontovat do konce roku 2023.
Vzhledem k tomu, že koaliční vláda Olafa Scholze se zavázala, že za svého působení masivně rozšíří výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a vzhledem k tomu, že se němečtí občané letos v zimě obávají výpadků dodávek elektřiny kvůli poklesu dodávek ruského plynu, energetická společnost, která důl Garzweiler vlastní, uvedla, že si je vědoma toho, že demontáž větrných elektráren je matoucím signálem.
„Uvědomujeme si, že to působí paradoxně,“ řekl Guido Steffen, mluvčí RWE. „Ale tak se věci mají.“ Dodal, že přestavba turbín, aby uvolnily místo rozšiřujícímu se dolu, byla součástí původní dohody, která v roce 2001 umožnila výstavbu větrné elektrárny, a nikoliv důsledkem nedávné změny německé energetické politiky.
Německý kabinet minulý měsíc přijal nařízení o obnovení nečinných hnědouhelných kapacit až do léta příštího roku, aby se zvýšily dodávky, protože dovoz ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 se zastavil.
Několik dní nazpátek německá firma RWE uvedla, že tři její hnědouhelné bloky se dočasně vrátí na trh s elektřinou, aby posílily bezpečnost dodávek a ušetřily plyn při výrobě elektřiny. RWE je tak další velkou energetickou firmou v Evropě, která proti dosavadním plánům přechodně učiní krok zpět. RWE uvedla, že každý z bloků má výkon 300 megawattů. „Jejich nasazení je zpočátku omezeno do 30. června 2023,“ dodala.