Šéfa rozvědky Mlejnka prověřují jeho vlastní lidé, potvrdil NBÚ

O bezpečnostní prověrce pro nového šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka nebude rozhodovat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), ale paradoxně sama rozvědka, kterou Mlejnek od července vede. Zda vyhodnotí pravidelné styky nového ředitele s obviněným lobbistou Michalem Redlem jako bezpečnostní riziko, které bude překážkou pro získání prověrky na stupeň „přísně tajné“, a Mlejnek bude muset skončit, se ovšem dozvíme nejdřív za několik měsíců.

Národní bezpečnostní úřad, který podle zákona standardně uděluje bezpečnostní prověrky, v reakci na dotaz deníku Echo24 potvrdil, že bezpečnostní řízení, které předchází udělení prověrky, bude v případě nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy jinak řečeno civilní rozvědky, provádět jeho vlastní úřad, to znamená podřízení Petra Mlejnka.

NBÚ zdůvodňuje tuto bizarní situaci současnou legislativou. Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti totiž hovoří o specifických podmínkách, kdy prověrku udělují přímo samy tajné služby. Ty se jinak podílejí na prověřování žadatele pouze na žádost NBÚ, kterému poskytují při prověřování servis.

„Obecně platí, že zpravodajské služby rozhodují o žádosti o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím (zjednodušeně řečeno provádějí bezpečnostní prověrky) v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního nebo pracovního poměru,“ potvrdila redakci za NBÚ Dagmar Urbancová.

V souvislosti s červencovým jmenováním Petra Mlejnka tak nastala situace, s níž nikdo příliš nepočítal. Do vedení úřadu totiž přišel člověk ze soukromé sféry, který nemá na rozdíl od svých předchůdců prověrku na „přísně tajné“, což není běžné. Jde o bezprecedentní situaci, kdy se na místo ředitele tajné služby dostává člověk z venku. Mlejnek má z dob svého působení ve Vojenském zpravodajství před víc než dekádou bezpečnostní prověrku pouze na druhý nejvyšší stupeň („tajné“), ta mu byla před pár lety prodloužena. K vedení civilní rozvědky nebo jiné tajné služby mu ale tento stupeň nestačí.

Na ÚZSI už vznikla speciální skupina, která se má Mlejnkovou prověrkou zabývat. I tady ale platí, že prověřování na stupeň „přísně tajné“ není otázkou několika týdnů. Standardní lhůta je 9 měsíců. Bezpečnostní prověrka musí zohlednit jak jeho případné závadné kontakty, tak bezpečnostní odpovědnost a způsobilost práce s těmi nejvíce utajovanými informacemi, jejichž vyzrazení by znamenalo ohrožení národní bezpečnosti. Prověrka se zaměřuje mimo jiné i na možnou vydíratelnost prověřované osoby.

Jak prověrka vypadá?

Na začátku bezpečnostního řízení musí žadatel uvést všechny rizikové styky a aktivity, kterých se dříve dopouštěl. Ty samotné ho ještě v zásadě z udělení prověrky nediskvalifikují, problém by ale byl, pokud by je zatajil. V režimu přísně tajné se v každém případě posuzují bezpečnostní rizika zpětně, a to až 20 let.

Během řízení běžně dochází ke skrytému sledování, lustrování aktivit na sociálních sítích nebo výslechům a pohovorům s členy rodiny, blízkými osobami a známými, kteří musejí o žadateli pravdivě referovat. V případě žadatelů z řad tajných služeb nebo adeptů zákon dokonce hovoří i o přizvání k „fyziodetekčnímu vyšetření“, což neznamená nic jiného než výslech na detektoru lži.

Schůzky s Redlem mu mohou ukončit kariéru

V případě Mlejnka budou zpravodajci muset s naprostou jistotou zkoumat i jeho často médii zmiňované a údajně pracovní schůzky s obviněným lobbistou Michalem Redlem a především jejich náplň. Ministr vnitra Rakušan (STAN) už dříve řekl, že při prověrce na stupeň „tajné“ se zřejmě nezjistilo, že by tyto styky představovaly nějaký problém. Možné je ale i to, že se o nich vzhledem k jejich nižší frekvenci (Mlejnek řekl, že k nim docházelo „zhruba jednou až dvakrát ročně“) vůbec nevědělo, což už v těchto dnech rozhodně neplatí. Jde o veřejnou informaci.

V souvislosti s těmito schůzkami, které nový šéf rozvědky sám přiznává, bude důležité samotné posouzení ze strany zpravodajců. Zákon totiž hovoří poměrně nekompromisně o tom, že bezpečnostním rizikem jsou i „styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky.“ Výsledek prověrky se pak bude odvíjet od toho, zda takovou osobou v jejich očích obviněný lobbista Michal Redl bude.

Absence prověrky na nejvyšší stupeň bude Mlejnka v následujících měsících omezovat. Nový šéf rozvědky se totiž patrně nebude moci seznamovat s informacemi a materiály v nejutajenějším režimu a tak ho budou zřejmě muset v některých záležitostech zastupovat jeho náměstci.

„Prověrka je záruka toho, že může pokračovat“

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru, který bude o personální změně v čele rozvědky jednat 25. srpna, Šimon Heller (KDU-ČSL) deníku Echo24 řekl, že je pro Mlejnkovo setrvání v čele úřadu klíčové, aby prověrku v následujících měsících dostal.

„Pro mě je klíčové, aby měl prověrku ‚přísně tajné‘. A jsem přesvědčen, že příslušné úřady, které budou tu prověrku vyhodnocovat, se zaměří na veškeré jeho kontakty se všemi možnými lobbisty, zkontrolují rodinné vazby, zkontrolují, s kým se ten člověk stýká. A pokud vyhodnotí, že je to v pořádku a že má nárok na prověrku, tak je to pro mě záruka toho, že pan Mlejnek může v této pozici pokračovat. Pokud někdo tvrdí opak, tak je pak potřeba říct, že v tu chvíli zpochybňuje celý systém bezpečnostních prověrek v ČR,“ řekl místopředseda výboru pro bezpečnost.