FOTOGALERIE: Výstava 30+ ukazuje ženskou sílu i to, kam se fotografie posunula
VÝSTAVA
Témata intimity, rodiny, ale i ikonických zážitků z prvního koronavirového roku. Dosud největší výstava opavského Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity zachycuje ve snímcích studentů a absolventů události posledních let i tematický posun, který v oboru fotografie nastal. „Hodně mladých lidí mluví o sobě, o svých pocitech, jdou s kůži na trh se svými problémy,“ řekl deníku Echo24 vedoucí institutu a renomovaný fotograf Vladimír Birgus. Výstava je otevřena od 3. září do 24. října.
Výstava 30+, kterou si institut připomíná třicáté výročí od svého založení, zahrnuje ve své expozici přes pět set fotografií od více než sto padesáti autorů. Zvláštní prostor je pak věnovaný ženské fotografii. Výstava je totiž součástí kulturního festivalu Bezručova Opava, jehož letošním hlavním tématem je Síla ženy. Jedno podlaží v Domě umění tak výstava věnuje výhradně tvorbě studentek a absolventek institutu.
Podle Vladimíra Birguse se zde často objevují rodinné, intimní fotografie, například zachycení koronavirového období v rodinném prostředí. „Je tam hodně téma intimity a rodiny. Nedá se ale říct, že by ženská fotografie byla úplně jiná než mužská ve zbytku výstavy,“ řekl Birgus s tím, že v dalších částech se už fotografie autorů i autorek mísí. Hlavní část výstavy sleduje posledních pět let studentů a absolventů institutu, část se pak věnuje i „nezapomenutelným absolventům“, kde jsou po jedné fotografii připomenuti starší absolventi, mimo jiné Dita Pepe či Barbora Prášilová.
Výstava představuje rozmanitou škálu stylů od různých forem dokumentární fotografie po stylizované portréty herců či konceptuálně zaměřených fotografií. „Jsme škola, která vyučuje všechny typy fotografie počínaje humanistickým dokumentem a konče třeba intermediální tvorbou, vše je na výstavě zahrnuto,“ dodal Vladimír Birgus.
Výstava k třicátému výročí institutu pak ukazuje i určitý posun ve fotografii v posledních letech. „Strašně přibylo třeba autoreflexivních cyklů. Když se podíváte zpátky před patnácti lety, málokdo šel s kůži na trh, že by fotografoval něco důvěrného o své rodině, o sobě, spíše se v dokumentární fotce fotografovaly domovy důchodců nebo nějaké sociální problémy. Teď hodně mladých lidí mluví o sobě, o svých pocitech, jdou s kůži na trh s nějakými svými problémy,“ řekl Birgus s tím, že před lety takový typ fotografie bylo možné vidět spíše v americké fotografii, v Česku spíše výjimečně.
Další změnu vidí i v prolínání různých typů fotografie. „Dříve dokument a inscenovaná tvorba byly něco úplně neslučitelného, dnes řada autorů inscenuje snímky, které vypadají jako dokument. Je to na pomezí fúze dokumentární a inscenované fotografie. Hodně se objevují také fúze s malbou či s videem,“ dodal Vladimír Birgus. Svůj podíl na tom má zřejmě vliv světové fotografie i větší informovanost o světovém kontextu.
Výrazně zastoupeným tématem je pak i loňský pandemický rok. „Vše, co bylo typické hlavně pro to první období koronaviru vloni, to tam je v mnoha souborech zaznamenáno,“ dodal Vladimír Birgus. Součástí výstavy je tak například cyklus Lidé s rouškou, v němž autoři Jan Langr a Ivo Žídek fotografovali jarní „peripetii“, při níž si museli lidé „od řezníka až po lékaře“ šít vlastní roušky.
Profesor Vladimír Birgus je renomovaný český fotograf, zakladatel a vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) při Slezské univerzitě v Opavě a fotografický teoretik. Výstava probíhá v Domu umění, sousedním kostele sv. Václava, v Základní umělecké škole a v galerii KUPE v Opavě. Následně bude putovat i do dalších měst v zahraničí.