Český trh je solidní, může ještě růst, říká šéf české pobočky Volvo
ROZHOVOR SE ŠÉFEM VOLVA V ČESKU
Jak těžké je u nás prodávat elektrifikované vozy, když jim chybí podpora, proč se Volvo rozhodlo omezit rychlost svých vozů na 180 km/h a kdy se na trh dostane první auto, které bude řídit samo, o tom všem jsme mluvili s novým šéfem českého zastoupení švédské značky, která jako jediná velká automobilka dokázala i u nás vloni prodat 10 % svých vozů s elektrifikovaným pohonem, v celé Evropě dokonce 30 %.
Ačkoliv v České republice podpora elektromobility zaostává za rozvinutou částí Evropy, vloni se u nás prodal rekordní počet elektromobilů i plug-in hybridů. Podle údajů Svazu dovozců automobilů se pro elektromobil rozhodlo 2866 zákazníků (+ 331 %) a plug-in hybridů se prodalo 1979 (+318 %). Elektrifikované vozy sice stále tvoří mizivých 1,4, resp. 1,0 % celkového odbytu, ale i tak je zřejmé, že elektromobilita se začíná pomalu týkat i českého trhu.
Nejúspěšnější z hlediska celkového počtu aut do zásuvky je přirozeně Škoda, největší podíl plug-in hybridů v rámci své značky však vloni vykázalo Volvo: prakticky každý 10 český zákazník Volva se rozhodl pro takový vůz. A protože automobilka vloni nabídla, že registrovaným majitelům proplatí jejich roční účty za „projetou“ elektřinu, mají ve švédské značce dobrý přehled o tom, kolik toho Češi ve Volvech bezemisním způsobem najezdili. A není toho málo: dosud předběžně odhadnutá vzdálenost překonává 1,5 milionu kilometrů.
Pocházíte z Turecka, což je v současnosti jedno z nejatraktivnějších odbytišť, s velkým potenciálem růstu. V čem všem se osmdesátimilionový turecký a malý český automobilový trh liší a co mají společného?
Ano, Turecko je velké a pro některé značky i lákavé, na druhé straně v posledních letech je trh s automobily nevyzpytatelný, doslova nahoru dolů, a to kvůli ekonomickým i geopolitickým důvodům. V současnosti jej asi nejvíce ovlivňuje inflace. I když v Turecku existuje tradiční místní výroba, většinu prodeje tvoří zahraniční výrobci, ovšem registrace vozů zatížena vysokými poplatky a to omezuje další rozvoj trhu. I kvůli tomu zůstává Turecko v počtu prodaných vozů na počet obyvatel v rámci evropských států poslední.
Alican Emiroğlu vloni v listopadu vystřídal dlouholetou šéfku Šárku Heyna Fuchsovou, která za posledních pět let dokázala zvýšit odbyt značky u nás o 35 % a vloni stanula v čele dánského zastoupení.
Pocházíte z Turecka, což je v současnosti jedno z nejatraktivnějších odbytišť, s velkým potenciálem růstu. V čem všem se osmdesátimilionový turecký a malý český automobilový trh liší a co mají společného?
Ano, Turecko je velké a pro některé značky i lákavé, na druhé straně v posledních letech je trh s automobily nevyzpytatelný, doslova nahoru dolů, a to kvůli ekonomickým i geopolitickým důvodům. V současnosti jej asi nejvíce ovlivňuje inflace. I když v Turecku existuje tradiční místní výroba, většinu prodeje tvoří zahraniční výrobci, ovšem registrace vozů zatížena vysokými poplatky a to omezuje další rozvoj trhu. I kvůli tomu zůstává Turecko v počtu prodaných vozů na počet obyvatel v rámci evropských států poslední.
V tomto směru je Česká republika někde uprostřed, ale domnívám se, že i zde je potenciál k dalšímu růstu. Ovšem zatímco Turecko svou ztrátu asi jen tak nedožene, Česká republika by se v prodeji mohla rychle přiblížit měřítkům rozvinutých západoevropských zemí.
Společný rys představuje velký podíl osobních vozů s naftovým motorem a zájem o kategorii SUV. Podobný je také názor zákazníků na vozy Volvo, v posledních čtyřech pěti letech se zlepšilo vnímání značky.
Jak hodnotíte situaci na českém trhu?
Řekl bych, že trh je solidní, není tady žádný problém s nečekanými propady, samozřejmě s výjimkou loňského roku, ale to se týkalo prakticky celého světa. Volvo poslední roky stále postupně navyšuje svůj tržní podíl.
A i když jsou na českém trhu limity v oblasti rozvoje elektromobility, především kvůli absenci významnější podpory nákupu nebo provozu elektrických vozů, Volvo je podílem prodaných plug-in hybridních vozů jedničkou na českém trhu – přibližně každé desáté Volvo zde je dobíjecí hybrid.
Také zde máme velký úspěch s naší širokou řadou SUV. Proti konkurenci vynikáme vysokým podílem operativních leasingů, což odráží naši poněkud odlišnou strukturu zákazníků. Majitelé Volva v České republice jsou často lékaři či právníci, úspěšní podnikatelé nebo také vysocí manažeři, v menší míře se nám daří uspět i ve firemních flotilách.
Volvo má unikátní pozici v tom, že elektrifikaci začalo prosazovat s velkým náskokem před ostatními, již v roce 2012 přišlo s prvním vozem na univerzální platformě, označené SPA, která jako jediná svého druhu dodnes umožňuje snadnou zástavbu akumulátorů pro plug-in hybridní vozy. Jak se tato strategie Volvu vyplácí? Kolik plug-inů jste již prodali?
Za poslední rok se zájem o plug-in hybridy dramaticky zvýšil, prakticky jsme zdvojnásobili podíl elektrifikovaných vozů na celkovém odbytu. Ale i před tím jsme v této oblasti byli za průkopníky, do začátku letošního roku bylo v provozu už více než 230 000 plug-in hybridních vozů na platformě SPA, k tomu se přidaly i další vozy na menším základu CMA.
Za loňský rok tvořily plug-iny v regionu EMEA (Evropa, Blízký Východ a Afrika) přes 30 %, což je mimořádný úspěch. V Evropě jsme tímto podílem vedoucí prémiovou značkou v segmentu plug-in hybridů, k tomu jsme vloni zahájili výrobu plně elektrického Volva XC40.
I proto se nám podařilo v předstihu a s dostatečnou rezervou splnit přísné požadavky EU na emise CO2, což je zvláště s ohledem na naše portfolio, založené spíše na větších, robustních a bezpečných modelech úžasný výsledek. Dokonce jsme mohli část našich emisních povolenek nabídnout i jiným značkám (nakonec se Volvo domluvilo s Fordem, pozn. aut.).
V České republice se nám podařilo prodat přibližně 10 % vozů typu PHEV, což sice není tolik jako v Evropě, ale i zde jsme tímto podílem jasnou jedničkou před všemi značkami.
Kdo si v Česku koupí plug-in hybridní Volvo, když je dražší než verze se spalovacím motorem a stát nedává žádné významné úlevy?
Většinou to jsou lidé, kteří mají hlubší vztah k ekologii a udržitelnosti, ale samozřejmě současně musí mít zajištěné dobíjení doma nebo v zaměstnání, a docela hodně vozů jsme prodali i firmám, pro které je téma ekologie důležité.
Do jaké míry využívají majitelé plug-in hybridních vozů Volvo aplikaci On Call, která umožňuje sdílet data o spotřebě nebo podílu čistě elektrické jízdy?
Toto je složitá otázka, protože nemáme přístup ke všem informacím o zákaznících. Nicméně vloni jsme spustili akci, v rámci níž jsme se zavázali uhradit našim zákazníkům náklady na elektřinu během prvního roku provozu. Hlavním cílem bylo motivovat uživatele k co největšímu využívání elektřiny, aby poznali její výhody a snažili se častěji dobíjet.
Plných 94 % majitelů, tedy prakticky všichni, se do akce přihlásilo. Projekt stále běží, takže ještě nemáme výsledky uzavřené, ale již nyní víme, že zájem předčil očekávání, dokonce natolik, že budeme muset na úhradu účtů za elektřinu vyčlenit více financí, protože celková spotřeba byla kolem 300 000 kWh. Ale jsme rádi, že akce splnila svůj záměr a že majitelé nových plug-in hybridních vozů Volvo ujeli jen v Česku nějakých 1,5 milionu kilometrů bez emisí!
V roce 2017 šéf Volva Hakan Samuelsson prohlásil, že firma skončí s vývojem naftových motorů, stávající generace byla přesto modernizována v roce 2019, ale nástupce se již neočekává, nafta by tedy měla u Volva skončit kolem roku 2024. Nyní prohlásil, že Volvo do čtyř let bude prodávat 50 % čistých elektromobilů, i když prodej prvního XC40 se teprve rozbíhá. Je to reálné?
Je jasné, že zvláště v Evropě klesá podíl naftových verzí, ale vlastně všech vozů se spalovacími motory. Proto jsme vloni ukončili nabídku naftových motorů pro SUV XC40 a nic se nestalo, naopak, tento model roste a je v současnosti nejžádanějším Volvem. Diesely ovšem nabízíme i nadále, byť jako mild-hybridy. A ano, je to hodně sebejistý a náročný cíl, ale myslím si, že s naším tempem to reálné je.
Na začátku jste říkal, že Česká republika i Turecko jsou „dieselové“ trhy, ale to se týká i dalších, ne tak malých, včetně Německa, Rakouska a dalších. Není na ukončení vývoje turbodieselů přece jen brzy, zvláště u Volva, které tak spoléhá na SUV, u nichž je naftový motor kvůli pružnosti v nízkých otáčkách a příznivé spotřebě jasnou volbou?
Když se podíváte na Německo, i tam diesely klesají a naopak plug-in hybridy rostou. Věřím, že na některých trzích zůstane jistý podíl naftových motorů, ale současně jsem přesvědčený, že v rámci značky Volvo se nám s naší strategií založenou na plug-in hybridech a elektromobilech podaří uspět na našich důležitých trzích, kam Německo bezesporu patří.
Elektromobil XC40 uvedlo Volvo teprve vloni a na českém trhu stále není. Čím to a kdy se ho dočkáme?
XC40 Recharge uvedeme na český trh letos v září a máte pravdu, je to později než v západní Evropě, ale vytipovali jsme trhy, kde je o takové vozy největší zájem a přirozeně dostaly přednost. Následovat budou další země podle šancí na odbyt, což hodně ovlivňuje podpora elektrického pohonu v konkrétních regionech.
Kolik bude stát první elektromobil Volvo?
To zatím nemohu komentovat, ještě není rozhodnuto, ale určitě budeme na úrovni konkurence, jako je Tesla 3 (nabízená za přibližně 1,4 milionu korun, pozn. aut.).
Na elektrický pohon se také orientuje nová prémiová značka Volva nazvaná Polestar, na světě jsou už první reálné modely: Polestar 1, plug-in hybridní sportovní kupé, a Polestar 2, ryzí čtyřdveřový elektromobil. Kdy se dočkáme Polestaru v České republice?
Polestar má velkou autonomii, je to naše sesterská značka, a tak nemohu komentovat plány na její uvedení na jednotlivé trhy. Těším se, až ji uvidím na českých silnicích, ale zatím je příliš brzy mluvit o plánech, určitě se tak nestane v roce 2021. Jisté je, že opět budou na prvním místě země západní Evropy, kde je o takové vozy větší zájem. Nicméně interní diskuze ještě nedošly ani tak daleko, abychom rozhodli, zda se bude Polestar prodávat u vybraných prodejců Volvo, nebo v samostatné síti.
Volvo si dlouhodobě zakládá na ekologických a společensky odpovědných hodnotách a poslední dobou se hodně mluví o tom, že s rozvojem elektromobilů roste tlak také na těžbu kovů jako kobalt nebo lithium, které se často získávají v zemích třetího světa, kde dochází k porušování lidských práv, zneužívání dětské práce a poškozování životního prostředí. Jak k této otázce přistupuje Volvo?
Je to pro nás důležité téma, protože bez těchto surovin se skutečně elektromobilita zatím neobejde. Jako výrobce vytváříme tlak na naše dodavatele, aby dodržovali všechna pravidla, máme velmi podrobně zmapovaný celý řetězec až k těžebním společnostem, abychom měli jistotu, že suroviny jsou získávány zodpovědným způsobem. Abychom si byli skutečně jistí, že vše probíhá, jak má, využíváme služeb nezávislých auditorských společností, které vykonávají dohled nad dodržováním všech pravidel.
Předloni vzbudilo velké pozdvižení, že Volva mají od roku 2020 limit nejvyšší rychlosti 180 km/h. Neobáváte se kvůli tomu odlivu zákazníků, kteří jsou v prémiovém segmentu zvyklí na víc?
Je těžké říci, jestli jsme kvůli tomuto rozhodnutí ztratili nějaké zákazníky, naopak se ukazuje, že překonáváme naše prodejní plány, loňské druhé pololetí bylo navzdory všem překážkám nejúspěšnější v historii celé společnosti. Je pravda, že o rychlostním limitu lidé docela hodně mluví, ale to byl náš cíl, vzbudit zájem a diskuzi.
Pokud se řítíte 250 km/h, což jsem mimochodem já nikdy v životě nejel, činí brzdná vzdálenost 280 metrů. Když uháníte 180 km/h, což je pořád hodně vysoká rychlost, brzdná vzdálenost se zkrátí na 150 metrů, téměř na polovinu.
Stejně tak v roce 1959 vyvolalo rozruch, když jsme zavedli tříbodový bezpečnostní pás, který někteří lidé považovali za omezení pohybu nebo svobody, a dnes je zřejmé, že se jedná o zřejmě nejúčinnější prvek pasivní bezpečnosti. Věřím, že naši zákazníci přístup k vysoké rychlosti chápou a že ocení jeho přínosy.
Volvo je všeobecně synonymem bezpečnosti, dalším bezprecedentním krokem bylo zpřístupnění analýz 40 000 reálných nehod všem výrobcům. Co si od tohoto kroku Volvo slibuje? Kteří výrobci toho využili?
Začnu od konce – nemůžeme komentovat, kdo této nabídky využil a jak s ní naložil, ale myslím, že otevření našeho archivu je důkazem toho, do jaké míry je bezpečnost pro Volvo důležitá. Je to skutečně součást naší DNA. Bezpečnost provozu je pro nás natolik zásadní, že jsme se rozhodli podělit o naše „rodinné stříbro“.
Před pár dny jsme k tomu otevřeli tzv. Inovační portál, kde chceme opět bezplatně zpřístupnit zdroje a nástroje, které umožní externím vývojářům pracovat na nových službách a aplikacích ve voze. Cílem všech těchto aktivit je být maximálně otevřený, přispět k dalšímu vývoji úrovně bezpečnosti.
Myslíme si, že jako výrobce máme společenskou odpovědnost a tohle jsou jen některé příspěvky k tomu, jak můžeme zlepšit životní úroveň. Dalším, již ohlášeným krokem je pomoc našemu sídelnímu městu Göteborgu stát se klimaticky neutrálním v roce 2030.
Mercedes-Benz zveřejnil, že pokud dojde k schválení podmínek pro provoz, bude nový model Třídy S již letos schopný nabídnout autonomní řízení úrovně 3, také Tesla je v tomto směru hodně napřed. Kdy se dočkáme podobného systému ve Volvech?
Vrcholí práce na nové platformě SPA 2, na níž budou opět postaveny naše modely středních a vyšších tříd včetně SUV, a její součástí bude pokročilý systém na bázi lidaru, umožňující také autonomní řízení na úrovni 3. První vůz, který lidar dostane, bude nástupce Volva XC90, ale zatím nebylo definitivně rozhodnuto, kdy jej uvedeme na trh.
Na závěr možná více osobní než obchodní otázka: jste přesvědčen, že elektromobily jsou dlouhodobě udržitelné řešení, nebo budoucnost patří palivovým článkům na vodík? Volvo pracuje na obou technologiích, vodíkový vůz připravuje s Daimlerem nákladní divize.
Nemohu vám prozradit, čemu se Volvo věnuje ve vývoji, zůstal bych u konstatování, že zvažujeme všechny reálné možnosti. Ale na co se soustředíme nyní, je elektrický pohon a udržitelnost. V roce 2040 chceme být klimaticky neutrální společností, což rozhodně není malý úkol.
Na pozici generálního ředitele společnosti Volvo Car Czech Republic, s. r. o., nastoupil vloni v listopadu. Ve Volvu však působí již poslední dvě desetiletí. Zkušenosti s řízením obchodních divizí, logistiky i servisu postupně uplatnil na manažerských postech ve vedení tureckého zastoupení švédské automobilky. Od roku 2016 zastával pozici obchodního ředitele Volvo Car Turkey. V roce 2018 rozšířil svoji zodpovědnost jako obchodní a provozní ředitel všech importérů v rámci regionu EMEA.