Vláda prosazuje do škol nespolehlivé čínské testy. Jiné odmítá

Čínské antigenní testy Lepu nevzbuzují otázku jen ohledně podivného výběru dodavatele pro Česko, ale i jejich samotné účinnosti pro testování dětí na školách. Jejich schopnost odhalit u dětí přítomnost koronaviru zpochybňují někteří odborníci i studie, pochybnosti vyvolávají i výsledky testování na rakouských školách. Vláda však trvá na odběrech z přední části nosu, jiné způsoby testování odmítá. „Nejdříve bude radost z toho, že je záchyt nízký, a pak se to někde rozjede,“ řekl deníku Echo24 ředitel společnosti Bioinova Peter Bauer, který se zabývá validačními studiemi testů.

Podle Bauera ustoupila v případě testování na školách úspěšnost odběru tomu, aby byl odběr pro děti co nejpříjemnější. V přední části nosu, odkud se odebírají vzorky pro čínské Lepu testy, se podle jeho názoru koronavirus příliš nevyskytuje. „Spíše se vyskytuje ve vlhké sliznici,“ řekl deníku Echo24 Bauer. „Co se týče záchytnosti, podle mého názoru by byly o hodně lepší třeba výtěry z úst,“ dodal.

Podle něj hrozí spíše falešné uspokojení z nízkého výskytu viru u dětí, které sice nejprve povede k návratu dětí do škol, ale následně může vést naopak k šíření viru ve společnosti. Obecně je podle něj velké riziko využívat u dětí antigenní testy, lepší je metoda PCR. To podle něj ukázalo i plošné testování populace na Slovensku. „Než testovat špatně, je lepší netestovat, ať se každý chová jako potenciálně infekční a nemá falešné uspokojení, že je negativní,“ řekl Bauer.

Schopnosti zachytit koronavirus antigenními testy Lepu se věnovala například studie zveřejněná časopisem Virology Journal, která porovnávala zpracování vzorků od pacientů, které jako pozitivní určila přesnější metoda PCR. Z výsledků studie vyplynulo, že čínské testy zachytí virus jen u 25 % procent dětí při odběru z nosohltanu, u odběru ze slin dokonce u žádného. Autoři však upozorňují, že byla studie prováděna v době nízkého výskytu viru v populaci, výsledky by se tak mohly za jiné situace lišit.

O pochybných výsledcích čínských testů na rakouských školách mluvil už v minulém týdnu tehdy ještě premiérův poradce Roman Prymula, jelikož se ze zhruba 470 tisíc testů na školách podařilo zachytit jen 180 pozitivních. I další odborníci upozorňují, že metoda antigenního testování není natolik přesná u bezpříznakových osob, kterých se ve škole očekává většina. Kritizoval to na twitteru například ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.

Podle něj jsou volné dostatečné kapacity pro přesnější testy PCR. I podle Bauera je možné kapacity pro metodu PCR dostatečně navýšit, ačkoliv by to byl nápor na koordinaci. „Ideální by bylo, kdyby se školy nebo spádové oblasti domluvily s certifikovanými laboratořemi v dané oblasti,“ řekl Bauer. Podle Prymuly je však kapacita v zemi jen kolem 60 až 70 tisíc a na školách tak musí dominovat antigenní testy.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) však uvedl, že se testy k testování na školách budou vybírat z těch, které umožňují odběr z přední části nosu, podobně jako v Rakousku. Jedním z důvodů, proč byly vybrané, je podle Blatného také to, že u testů pro kloktání nebo testů ze slin může vznikat infekční aerosol.

Pochybnosti pak vzbuzuje samotný výběr konkrétních testů a jejich distributora. Antigenní testy od čínského výrobce Lepu Medical preferoval od začátku vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Na ty nakonec padla volba a ministerstvo vnitra v pátek oznámilo, že antigenní testy pro testování ve školách bude dodávat firma Tardigrad International Consulting.

Bezprostředně poté, co Hamáček oznámil vítěze tendru, se na zakázku snesla kritika. Firma podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Stát však vzhledem k nouzovému stavu může vypsat zakázku neveřejně. Dalším důvodem kritiky byla skutečnost, že firma nemá ve sbírce listin zveřejněné žádné účetní závěrky a základní kapitál má pouze tisíc korun. „Způsob, jakým proběhlo vysoutěžení dodavatele, budí oprávněné pochybnosti o hospodárnosti a transparentnosti,“ kritizoval situaci například pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Není podle něj například jasné, podle čeho vyřadilo ministerstvo osm z devíti uchazečů.

Podle zjištění serveru Seznam Zprávy ministerstvo vnitra požadovalo dodávku minimálně 914 680 kusů testovacích sad, a to nejpozději do 25. února, to ale Tardigrad International Consulting nezaručila. Ministerstvo v pátek oznámilo, že prvních 800 000 testů do Česka dorazí 28. února. „Celkem jsme obdrželi devět nabídek, které posoudila komise z hlediska ceny a schopnosti dodat požadované množství. Jediná firma nabídla kompetitivní cenu a schopnost dodávek v požadovaném čase,“ řekl Hamáček. Podle něj by žádná z firem státu dříve testy než na konci února nedodala.

Tendru se ale podle serveru účastnila i společnost Chironax, která nejenže garantovala požadovanou dodávku testů v termínu podle výzvy ministerstva vnitra, ale nabídla i lepší cenu – jeden test včetně dopravy za 53,90 korun. Ministerstvo vnitra na dotaz serveru uvedlo, že Chironax vyhodnotilo jako rizikovou z hlediska ekonomických dat i spolehlivosti, přestože podle Seznam Zprávy dodává ochranné pomůcky i Správě státních hmotných rezerv. Firma se chce bránit.

Tendr na testy do škol způsobil roztržku mezi ministrem vnitra Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Babiš Seznam Zprávám řekl, že kolem soutěže je „tolik nejasných a kontroverzních věcí“, že bude chtít, aby byla okamžitě zrušena. Poznamenal, že testy od čínského výrobce nabízejí Česku tři firmy. „A vyhrála to tato netransparentní firma, která nemá výkazy a je podivná a nemá žádnou minulost a i přesto soutěž vyhrála,“ řekl Babiš.

Hamáček postup ministerstva hájí. Serveru Aktuálně.cz řekl, že Chironax byl vyřazen kvůli varování tajné služby BIS, podle které je společnost napojena na stíhané osoby. Aktuálně.cz uvedl, že firma má blízko ke stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi. Hamáček zároveň řekl, že společnost meziresortní výběrová komise vyřadila i proto, že na ni vyvíjela „nestandardní“ nátlak. „Při opakovaných telefonátech ekonomickému náměstkovi ministerstva vnitra se odkazovali na komunikaci s premiérem,“ řekl Hamáček serveru. Babiš předchozí komunikaci s firmou odmítl.