„Bez vyšších úroků by se zdražovalo o 30 procent, euro za 30 korun“

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. V rozhovoru pro Týdeník Echo to dokládá interní analýzou ČNB.

Proč máme zrovna my čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Evropské unie? V červnu už vystoupala na 17,2 procenta.

Jsou dva důvody. Zaprvé zažíváme nákladový šok, který je důsledkem postcovidového restartu a přetrhání obchodních vazeb, nefungující dopravy a v poslední době zejména války na Ukrajině. Ten nákladový šok, který je skutečně globální, ale dopadl v různých zemích na různá inflační podhoubí. A to je ten druhý důvod. V Česku je domácí podhoubí, do kterého tento globální šok dopadl, velmi proinflační.

Měli jsme na inflaci založeno skoro nejvíc z celé Evropy?

To inflační podhoubí má dvě vrstvy. Inflaci jsme si sami způsobili tím, jak jsme reagovali v covidu. Méně jsme vyráběli a poskytovali méně služeb. Zato jsme to sanovali uvolněnou rozpočtovou a měnovou politikou. Bylo tady příliš mnoho peněz na příliš málo zboží a služeb. To platí pro mnoho zemí světa, zejména toho vyspělého. U nás je to ale ještě umocněno tím, že jsme měli dlouhodobě velmi napjatý pracovní trh. Rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy v dobrém stavu. Především v druhém covidovém roce 2021 jsme měli velmi štědrý státní rozpočet. Byl to shodou okolností volební rok, což se na rozpočtu samozřejmě podepsalo. Nechci to hodnotit. To je prostě realita. Tato kombinace vedla k tomu, že inflace je u nás čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. A ta jádrová inflace, což je inflace, do níž nepočítáme energii a potraviny, ale všechno ostatní zboží a služby, je už několik měsíců vůbec nejvyšší v Evropské unii.

A kudy vede z té zdražovací pasti cesta ven?

Přes restriktivní politiku. Právě proto jsme dosud poměrně rychle zvyšovali úrokové sazby. Abychom zdražili peníze. Tím snížili spotřebu a investice. Celkově zchladili ekonomiku. Z inflace se dostanete jen přes omezení poptávky. Jsem naprosto přesvědčen, že ti, kdo říkají, že to nefunguje, nemají pravdu. Vsouvají nám dokonce do úst, co jsme nikdy neřekli. Celou dobu říkáme, že zvyšování úroků je běh na dlouhou trať. Že se to reálně v ekonomice projeví za rok až rok a půl. Sazby jsme začali zvedat loni v červnu. Ale teprve až od listopadu minulého roku začala být měnová politika restriktivní. Tedy od chvíle, kdy byly úrokové sazby nad třemi procenty. Až začátkem příštího roku tedy uvidíme, jak vyšší úroky zabírají. A uvidíme to na tom, že v žebříčku „šampionů inflace“ se začneme propadat na nižší příčky. Jsem o tom přesvědčen. Těžko proto někdo dnes může seriózně tvrdit, že vysoké úrokové sazby nefungují.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.