Státní pokladna se plní. Daně do ní přinesly o 116 miliard víc než loni

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos ke konci září meziročně vzrostly o 15,4 procenta. Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 870,3 miliardy korun, o 116,5 miliardy víc než za stejné období loňského roku. Rostl výnos všech daní s výjimkou silniční, protože od té vláda část poplatníků osvobodila v reakci na velký růst cen paliv po ruské invazi na Ukrajinu. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci září.

Nejrychleji rostl výnos daně z přidané hodnoty (DPH). Meziročně se zvýšil o 18,5 procenta na 383,5 miliardy korun, stát tak získal o 60 miliard více než před rokem. Na dani z příjmu právnických osob vybral stát 186 miliard korun, o 26,4 miliardy více než v roce 2021. Daň z příjmu fyzických osob vynesla státu 136,9 miliardy korun, meziročně o 16,9 miliardy víc. Vzrostly i státní příjmy ze spotřební daně, které se proti loňskému roku zvýšily o devět miliard na 120,3 miliardy korun.

Samotný státní rozpočet získal ke konci září na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 580,5 miliardy korun, proti loňskému roku o 76,2 miliardy více. Schodek rozpočtu ke konci září stoupl na 270,9 miliardy korun, což byl druhý nejhorší výsledek hospodaření státu od vzniku Česka. Loni deficit za tři čtvrtletí činil 326,3 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.