Nejvyšší soud dal firmě z Frýdecko-Místecka, která provozuje sportoviště a wellness, šanci na náhradu ušlého zisku z doby pandemie koronaviru. Žádala více než ...
Kdo může za pád Kábulu? Pokud máme věřit americkému prezidentu Joeu Bidenovi, tak hlavně Donald Trump a zbabělost afghánské armády. Zatímco celý svět se zděšením sledoval postup Tálibánu ke Kábulu a odhadoval, zda do konečného vítězství zbývají měsíce, týdny, dny nebo jen hodiny, Biden odjel na odpočinek na letní sídlo amerických prezidentů Camp David. Stejně tak mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odjela na dovolenou.
Po všeobecném naléhání, aby se prezident vyjádřil ke krizi, nakonec promluvil v pondělí dopoledne. Bidenovi podporovatelé ho chválí za brutální upřímnost, kritici, jichž je v médiích většina, projev označili za jeden z nejhorších, který kdy americký prezident přednesl.
I když Biden v jednu chvíli prohlásil, že „konečnou zodpovědnost mám já“ (přesněji řekl „the buck stops with me“, což je těžko přeložitelné americké rčení, vycházející z pokeru, kde dealer, označený žetonem (the buck) položeným před ním, má konečnou zodpovědnost za férový průběh hry), velkou část projevu věnoval osočování ostatních. „Když jsem nastoupil do úřadu, zdědil jsem dohodu, kterou uzavřel s Tálibánem prezident Trump,“ řekl Biden.
Biden ale tuto dohodu nemusel dodržet. Rušení dohod, které uzavřeli jejich předchůdci, se stalo mezi americkými prezidenty téměř tradicí. Trump takto odstoupil od pařížské klimatické dohody nebo od jaderné smlouvy s Íránem. Biden zase zastavil výstavbu ropovodu Keystone nebo naopak zrušil sankce proti plynovodu Nord Stream 2. Zrovna dohodu s Tálibánem dodržet nemusel, zvlášť když se hromadily důkazy, že ji Tálibán sám porušuje, zejména co se týče slibu zahájení vážných vyjednávání s kábulskou vládou o míru.
Foto: Týdeník Echo
Pak Biden zopakoval, že válka trvá již příliš dlouho, nedá se vyhrát a dalším setrváním v zemi Amerika nic nezíská. To je jistě obhajitelný názor, i když kontroverzní. Spory ohledně toho již zuří na stránkách novin a na sociálních sítích a budoucí historici v této hádce jistě budou pokračovat. Biden tento argument však podal možná nejhorším možným způsobem. „Američtí vojáci nemohou a neměli by bojovat a umírat ve válce, kterou afghánské síly nejsou ochotny vybojovat samy,“ řekl. „Vycvičili jsme a vybavili afghánskou armádu o síle přibližně 300 000 mužů – neuvěřitelně dobře vybavenou, je větší než armády mnoha našich spojenců v NATO. Poskytli jsme jim všechny nástroje, které mohli potřebovat. Financovali jsme jim platy, zajišťovali jsme údržbu jejich letectva – něco, co Tálibán nemá. Tálibán nemá letectvo. Poskytli jsme blízkou leteckou podporu. Dali jsme jim všechny možnosti, aby si sami určili svou budoucnost. Co jsme jim však nemohli poskytnout, byla vůle za tuto budoucnost bojovat.“
Ano, afghánská armáda nedosahuje kvality západních vojsk. Je zkorumpovaná, trpí dezercí a je ve skutečnosti nejspíše mnohem menší, než Biden uvádí. Americký Zvláštní generální inspektor pro afghánskou rekonstrukci ve své zprávě v roce 2016 varoval, že až 200 tisíc příslušníků afghánských ozbrojených sil nejspíše existuje jen na papíře.
Nazvat je v podstatě zbabělci, tak jak učinil Biden, je však příliš. Afghánská armáda nesla velkou tíhu bojů proti Tálibánu. Mezi lety 2014 až 2019 zemřelo 45 tisíc afghánských vojáků. Od americké invaze zemřelo 66 tisíc příslušníků afghánské armády. Takže se nedá říct, že by se jen skrývali na základnách.
Navíc Afghánci byli naučeni bojovat s americkou podporou. Tu jim Biden sebral. Pravda, Afghánci měli letectvo, bez amerických kontraktorů ho však nejsou schopni obsluhovat. Ti se jim snažili pomoci alespoň přes Zoom nebo telefon. Ale afghánské letectvo prostě vzlétnout nemohlo. Afghánská armáda tak přišla o logistickou podporu, o leteckou podporu, najednou se musela starat sama o sebe.
Pro web The Bulwark to popsal jeden z pilotů afghánského letectva takto: „Všichni jsme to nevzdali a neskončili. Ano, někteří ano. Ale jakmile Američané odešli, nebyli jsme připraveni začít dělat veškerou logistiku. Logistika, údržba a korupce, to nás opravdu poškodilo. Vím, že lidé v USA jsou naštvaní, že jsme nebojovali déle. Ale my jsme bojovali desítky let – a někteří z nás ještě déle. Když USA odešly, opravdu to ovlivnilo morálku, zejména to, jak rychle se to stalo. Jednoho dne jsme se probudili a Bagrám byl pryč. Všichni dostali strach. Vymklo se to kontrole.“
Biden se taktéž vyjádřil k otázce, proč se nepodařilo dostat ze země více spolupracovníků a tlumočníků. „Vím, že existují dotazy, proč jsme nezačali evakuovat Afghánce – civilisty dříve. Část odpovědi je, že někteří Afghánci nechtěli odejít dříve. Stále měli naději ve svou zemi. A částečně proto, že afghánská vláda a její příznivci nás odrazovali od organizování masového exodu, abychom nevyvolali, jak říkali, „krizi důvěry“.“
Jenže jeden z hlavních důvodů, proč se nemohou Afghánci dostat ze země, je americká byrokracie. Na vyřízení žádosti o zvláštní vízum čeká 18 tisíc afghánských pomocníků a 53 tisíc jejich rodinných příslušníků. Jde o složitý proces o 14 krocích, americké úřady přiznávají, že někteří čekají na vyřízení žádosti i deset let.
Možná odchod z Afghánistánu byl nevyhnutelný, ale způsob, jakým proběhl, rozhodně byl. Hromadí se další a další důkazy, že Američané byli naprosto nepřipravení. Nejde jen o záchranu spojeneckých Afghánců na poslední chvíli. V zemi jsou i tisíce Američanů, kterým vláda v podstatě vzkázala, že „pokud se dostanete na letiště, odvezeme vás, ale tam se musíte dostat sami, hodně štěstí“.
Tálibán se také zmocnil biometrických údajů, které sbírala americká armáda o svých pomocnících a které nestihla zničit. Takhle pomohou k rychlé identifikaci nepřátel Tálibánu. Je také čím dál tím zřejmější, že kábulské letiště se k velké evakuační akci nehodí a mnohem lepší by byla základna Bagrám, kterou USA opustily zhruba před měsícem. Odpovědnost za to jde za Bidenem, koneckonců sám se k ní přihlásil.
00:02
