Porážka a ponížení. Ruští jestřábi se nesmířili s Putinovým návratem k obilné dohodě

UKRAJINSKÉ OBILÍ

Porážka a ponížení. Ruští jestřábi se nesmířili s Putinovým návratem k obilné dohodě
Ruští jestřábi obilnou dohodu nekvitují. Foto: Shutterstock
1
Svět

Kreml ve středu rozhodl o znovupřipojení se k dohodě o lodním exportu obilí z Ukrajiny. Tento krok se ale nelíbí vlivným ruským válečným blogerům, nazývaným také ruští jestřábi. Podle nich může tento krok poškodit ruské tažení na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times.

Podle politického analytika Sergeje Markova je toto rozhodnutí projevem ruské slabosti a neochoty bojovat, podle něj celá situace vypadá jako "ponižující porážka Moskvy". Podle bloggera a bulvárního novináře Alexandra Kotse Kyjev nikdy nesplnil svou část dohody, pro Moskvu tak podle něj nebylo moudré s k dohodě znovu připojit.

„Naše slabost bude mít negativní dopad na všechno: v první linii, v týlu, na mezinárodní scéně,“ řekl Jurij Podoljaka svým 2,8 milionům následovníků na Telegramu, aplikaci pro sociální zasílání zpráv. Jeho komentář zopakovali i další blogeři.

Jak velký vliv mají ruští jestřábi na Kreml není jasné. Podle některých analytiků zejména v posledních měsících ruský prezident Vladimir Putin k jejich názorům přihlíží, protože mají vliv na veřejné mínění. "Vytvářejí hluk, ale možná usnadňují zastáncům tvrdé linie v Kremlu ospravedlnit jejich tlak na tvrdší politiku," uvedla například Alexandra Prokopenko, nezávislá analytička, která píše o ruské politice pro Carnegie Endowment for International Peace. Podle další kremelské analytičky Taťjany Stanovajové Kreml vycouváním z dohody ukázal, že i v případě Ukrajiny může Putin stále couvnout.

Rusko pozastavení své účasti v původní dohodě zdůvodňovalo dronovým útokem na flotilu, který podle Moskvy měli na svědomí Ukrajinci a k němuž prý bylo zneužito právě bezpečného plavebního koridoru určeného pro lodě s obilím. Kyjev ruské obvinění odmítá a tvrdí, že Rusové si vymysleli falešnou záminku ve snaze zablokovat koridor.

Putin ujistil, že Rusko v žádném případě nebude ani v budoucnu bránit vývozu obilí "z území Ukrajiny" do Turecka, a to se zřetelem na neutralitu Turecka v konfliktu, na turecký potravinářský průmysl a na úsilí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zaměřené na zajištění zájmů nejchudších zemí. Šéf Kremlu také tvrdil, že Rusko i v případě, že by nakonec vystoupilo z obilné dohody, je připraveno dodat do nejchudších zemí světa "celý objem obilí", jaký by byl dodán z Ukrajiny.

Vývoz obilí z Ukrajiny v letošní sezóně meziročně klesl na téměř 13,4 milionu tun oproti 19,7 milionům tun ke stejnému datu o sezónu dříve. Vývoz obilí ze země klesl po únorovém zahájení ruské invaze. Ruská blokáda černomořských přístavů Ukrajiny zvýšila globální ceny potravin a vyvolala obavy z nedostatku v Africe a na Blízkém východě.

Podle ukrajinského ministerstva se od července díky obilné dohodě dosud podařilo vyvézt 5,1 milionu tun pšenice, 7,1 milionu tun kukuřice a 1,1 milionu tun ječmene. Ukrajina by podle odhadu vlády mohla letos sklidit 50 až 52 milionů tun obilí, což je pokles z rekordních 86 milionů tun v roce 2021, a to kvůli ztrátě okupovaného území a kvůli nižším výnosům.

Ukrajina je jedním z největších vývozců obilí na světě, příjmy z prodeje obilí jsou pro zemi ekonomicky důležité. Platnost dosavadní dohody má vypršet v polovině listopadu, zda dojde k jejímu obnovení ale není jasné.