Kůrovce je nejvíce od dob Marie Terezie. Krizový stav však vláda vyhlásit nechce
Kůrovcová kalamita
NOVÉ
Jan Zatorsky
Ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec považuje kůrovcovou kalamitu za nejhorší od dob Marie Terezie. Přesto se spolu s ministrem zemědělství Jiřím Milkem dohodl, že nevyhlásí kalamitní stav. V polovině května Milek prohlásil, že by vláda měla vyhlásit nouzový stav, který by umožnil různé legislativní výjimky, které těžbu kůrovecem napadeného dřeva zefektivní. Největší problém pak vidí Brabec v pomalém udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska. Dle ministra jich chybí na šest tisíc.
Hledání pracovní síly vidí ministr životního prostředí jako největší problém. „Společnosti opět potvrdily, že shání kde můžou, berou dneska takřka kohokoli. A nejde už o kvalifikované lidi. O práci s motorovou pilou, které nesežene na úřadu práce, ale i o nekvalifikované lidi na pěstební práce, sázení sazenic, sbírání klestí. A ani ti se nedají sehnat,“ řekl dříve Richard Brabec.
S Brabcem souhlasí i odvolaný šéf Lesů ČR Daniel Szórád, který přišel o místo právě kvůli kůrovcové kalamitě. „Volali jsme po tom, že v resortu chybí velké množství výrobních dělníků, je tedy třeba zjednodušit a zracionálnit pravidla pro jejich příjem. My jsme sice nastartovali stipendijní program, ale to je dlouhodobá záležitost. My to potřebujeme hned. Osobně jsem psal panu premiérovi, že bychom potřebovali na základě analýzy na dva tisíce dělníků pro celý sektor. Žádal jsem také o prodloužení lhůty pro pobyt z nynějších tří měsíců. Poláci mají údajně čtyři miliony Ukrajinců nabraných pro sebe a tady je problém jedna tisícovka,“ řekl pro Echo24 Daniel Szórád.
V Polsku skutečně zákon poskytuje určité možnosti pro zjednodušení zaměstnávání cizinců mimo země EU. „V souladu s nařízením ministra rodiny, práce a sociálních věci ze dne osmého prosince 2017 mohou být zaměstnáni občané Arménie, Běloruska, Gruzie, Moldavy, Ruska a Ukrajiny na základě prohlášení o svěření práce cizinci zapsaném v rejstříku. Zaměstnám je pod dobu 6 měsíců v období následujících 12 měsíců po sobě. K občanům jmenovaných státlů se používá také zjedndodušený postup pro získání povolení na sezonní práce, tedy nejdéle 9 měsíců v kalendářním roce v odvětví zemědělství, zahradnictví a turistice. Občané Ukrajiny jsou osvobozeni od poplatku za udělení polského národního víza,“ řekl pro Echo24 vicekonzul polského velvyslanectví Kamil Adamczewski.
Na příštích jednáních vlády by měl být hotový materiál, kterým se zrychlí příjem pracovníků. Stát také zajistí v zahraničí agenturu, aby mohly zejména menší a střední firmy hledat pracovníky v zahraničí snáze.
Nízká cena dřeva
Kromě zahraničních pracovníků však bude ministerstvo zemědělství hlavně řešit, co bude dělat s vytěženým dřevem. S největší pravděpodobností nenajde letos kupce na dva a půl milionu kubických metrů dřeva napadeného kůrovcem. Dle Milka se těžba dřeva zvýší, tím také klesne jeho cena na trhu. Problém s kůrovcem mají i ostatní státy, to ceně také nepomůže. „Je potřeba říct, že samozřejmě se budeme snažit veškeré napadené stromy co nejrychleji porazit, takže se během těch čtyř měsíců vytěží větší množství dřeva než normálně,“ řekl Jiří Milek.
„Budeme vytvářet mokré a suché sklady, převážně tedy suché, protože samozřejmě v dnešní suché situaci, kdy nám neprší a průtoky řek jsou na 30-20 procentech, těžko můžeme odebírat nějaké větší množství vody na kropení těchto klád tak, aby se nezhodnocovaly,“ řekl Jiří Milek. Nyní má stát již zajištěno 200 skladovacích míst na půl milionu kubických metrů v okolí nádraží a drah, zbytek bude na jiných skládkách nebo například po ošetření zůstane v lese.
Podle Lesů ČR by měla navrhovaná opatření urychlit zpracování kůrovcového dřeva. Vyhlášení krizového stavu není pro státní podnik prioritou. Loni Lesy ČR zvýšily těžbu kůrovcového dříví o 23 procent na tři miliony metrů krychlových dřeva. Letos zatím Lesy ČR vytěžily kůrovcového dřeva 582 000 metrů krychlových při celkové těžbě 2,9 milionu m3.
Téma kůrovce ve sněmovně?
Mimořádná schůze sněmovny se může uskutečnit na přelomu června a července. Iniciovali ji Piráti, protože dle ministerstva zemědělství za kalamitu nemůže jen špatné počasí ale i nedostatečná reakce podniku Lesy ČR. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Radek Holomčík pak chce po současném ministrovi Jiřím Milkovi a jeho předchůdci Marianu Jurečkovi vysvětlení, jakými kroky řešili kalamitu.
Milkovo ministerstvo by podle poslance mělo vysvětlit, proč nezasáhlo dříve a jak se k situaci stavěla dozorčí rada Lesů ČR. Svou roli by ale měli objasnit i další ministři kvůli financování nápravných opatření, možností vyhlášení mimořádného stavu nebo podpoře dřevozpracujícího průmyslu.
Svolání schůze podpořili podle Pirátů i poslanci ODS, ČSSD, SPD, TOP 09, KDU-ČSL a KSČM. Termín schůze vzejde z dohody parlamentních stran, očekává se přelom června a července, uvedli Piráti. Ke svolání mimořádné schůze je třeba minimálně pětiny z 200 poslanců. Piráti, kteří mají v dolní komoře 22 zástupců, tak potřebovali ještě nejméně 18 poslaneckých podpisů.
