„Bojovníci proti klimatickým změnám našli citlivé místo“. Pojišťovny zvýhodňují zelenost

ZELENÁ POLITIKA

„Bojovníci proti klimatickým změnám našli citlivé místo“. Pojišťovny zvýhodňují zelenost
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Tlak evropské legislativy na udržitelnost projektů se začíná konkrétně projevovat. Generali Česká pojišťovna a Kooperativa totiž do konce letošního roku nechtějí pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren. Podle odborníků se jedná o trend, kterým pojišťovny a banky přistupují k současnému trendu. Zároveň ale upozorňují, že to může znamenat pro státy Evropské unie velký problém, protože projekty budou posuzovány podle své zelenosti, nikoli podle ziskovosti.

Evropská unie dlouhodobě tvrdě prosazuje plán větší udržitelnosti a podporu zelených projektů. I z toho důvodu přešla na posuzování půjček, investic a pojistek podle zelenosti a ne podle rizika. Udržitelné zelené finance jsou pak rozděleny na zelené, neutrální a špinavé. Čím je projekt zelenější, tím má nižší úroky nebo cenu pojistky. Špinavější projekty jsou pak zatíženy zhoršenými podmínkami a vyšší cenou.

K této iniciativě se nyní připojují i pojišťovny, které jsou na tuzemském trhu. Konkrétně Generali Česká pojišťovna a Kooperativa se rozhodly přestat podporovat uhelné elektrárny polostátní skupiny ČEZ. „Boj proti klimatické krizi a podpora opatření v oblasti klimatu jsou klíčovými prioritami Generali České pojišťovny i celé skupiny Generali, jíž je pojišťovna součástí. Proto omezujeme aktivity v pojištění uhelných elektráren. Příkladem je právě aktuální dohoda se skupinou ČEZ,“ zdůvodnil člen představenstva Generali České pojišťovny Karel Bláha.

Podle odborníků byl tento krok již delší dobu připravován a ČEZ má samozřejmě připravenou náhradní variantu, jak pokračovat dále. „Zatím ho sice neznáme, ale pravděpodobně to nebude jen jiná pojišťovna, ale alternativní způsob pojištění. Ukazuje se, že bojovníci proti klimatickým změnám našli citlivé místo, které vede k velkým změnám. Kdyby na konci dne nezůstal žádný způsob, jak se pojistit, tak by elektrárnám nezbývalo nic jiného, než propsat riziko do výsledné ceny nebo požádat o pomoc vládu,“ řekl pro Echo24 ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal.

Ten také dodává, že na trhu bude vždy někdo, kdo nakonec uhelným elektrárnám půjčí. Jen to ale bude za vyšší cenu. Podobný scénář ale panuje i mimo Evropskou unii. Podle Stroukala je situace vyhrocená například v Austrálii, která se ke klimatickým závazkům stavěla zatím mírně. „Není se čemu divit, když dlouhodobě patří mezi největší vývozce uhlí na světě, ale zároveň je to země západního střihu, kde občanská společnost dokáže vyvinout tlak na změnu. V Austrálii je to problém. U nás se na konci dne uhelné elektrárny stále vyplácí a energetickým firmám dokonce vyhovuje, že do odvětví nebude vstupovat další konkurence,“ dodal Stroukal.

Hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň pak uvádí, že bankovní úvěry takto velké pojištění jsou vždy poskytovány na základě rozhodnutí banky či pojišťovny a není tedy na ně nárok. K výběru tak dochází už nyní, kdy poskytovatelé půjček dopředu přemýšlejí, jakou budou mít budoucnost. „A tak je u boje proti změnám klimatu vlastně jedno, zda jej nařizují státy, unie států nebo svrchovaný spotřebitel. Situace se změnila, rizika se zvýšila a banky a pojišťovny na to musejí reagovat,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj ale není standardní, aby došlo k odmítnutí poskytnutí služby, jako v případě českých pojišťoven. Normálním postupem totiž je, že se zvýší cena služby, ne její úplné odmítnutí. „Takovou reakci je pak třeba spíše vnímat tak, že se poskytovatel (úvěru či pojištění) snaží vydělat na tom, že získá reputaci jako spolubojovníka v dané otázce. Věří, že ztrátu stávajících klientů mu nahradí příliv nových, kteří si poskytovatele zvolí právě pro jeho postoj. Z dějin známe spoustu případů, ať už jde například o testování na zvířatech, či výplaty vyšších mezd,“ dodal Bartoň.

Zaměření bank a pojišťoven na zelenost projektů bude také patrná při dostavbě jaderných elektráren. V Evropské unii se nyní hraje o to, kde bude jádro zařazeno. To je sice bezemisní, přesto není zařazeno mezi zelenými projekty kvůli skladování paliva. Za jádro měl v minulosti vystupovat premiér Andrej Babiš, který však finální přesunutí jádra mezi udržitelné zdroje nevyjednal. Stále není na evropské úrovni zcela odvráceno, že případná dostavba se kvůli vyšší ceně za půjčky velmi prodraží. I když Francie jako největší evropský zastánce jádra v posledních měsících znovu tvrdě tuto energii jako "zelenou" prosazuje.

Pokud by případně jaderné elektrárny spadly mezi špinavé projekty, tak by financování mohlo být i odpíráno. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je však postup pojišťoven a bank naprosto rozdílný oproti minulosti. „Na základě tohoto nastavení se předpokládá, že se v ekonomice budou realizovat hlavně dlouhodobě udržitelné projekty. Ty však nemusí být nejziskovější, což v konečném důsledku může vést k dalšímu zaostávání Evropské unie vůči jiným regionům,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Foto: Echo24