Adresy poslanců. Chcípl PES se podle advokátů dostal na hranu zákona

ADRESY POSLANCŮ

Adresy poslanců. Chcípl PES se podle advokátů dostal na hranu zákona
Demonstrace iniciativy Chcípl PES před poslaneckou sněmovnou. Foto: Viktor Horák
1
Domov

Jan Křovák

Krok uskupení Otevřeme Česko – Chcípl PES zveřejnit adresy poslanců, kteří podporují pandemický zákon, svým motivem a zamýšleným cílem mohl naplnit v konečném důsledku i skutkovou podstatu přestupku či dokonce vést k trestnému činu. Případem se bude zabývat i Úřad po ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), ten může v případě porušení zákona uložit pokutu.

Soukromé adresy poslanců ve středu zveřejnilo uskupení Otevřeme Česko – Chcípl PES, které protestuje proti novele pandemického zákona a které vyzvalo k demonstracím v místě bydliště zákonodárců. Policie již oznámila, že je připravena v případě protiprávního jednání okamžitě zakročit.

Advokát Jakub Siřínek pro Echo24 uvedl, že je zveřejnění adres poslanců minimálně morálně za hranou, podle něj však mohlo dojít i k závažnějším prohřešením v souvislosti s platnými předpisy nejen týkajících se osobních údajů. Dodal, že je jasné, že řada adres byla dohledatelná i veřejně, byť zcela jednoznačně k jiným účelům.

„Nicméně takovéto nakládání s informacemi společně s nabádáním ke stávkám či protestům v místě bydliště rodin může vést například ke způsobení újmy nejen pro rodinné příslušníky a v konečném důsledku, pokud přihlédneme k emotivnosti a vášním občanů během projednávaného zákona, i k případným naplněním skutkových podstat přestupků či dokonce trestných činů," řekl Siřínek.

Jako o trestném činu hovořil o incidentu podle Víta Rakušana i prezident Miloš Zeman. Autoři výzvy, kteří seznam adres poslanců zveřejnili, ho následně stáhli a argumentovali tím, že jde o veřejně dostupné informace, navíc o adresy spíše kanceláří nebo politických buněk, kde poslanci sídlí, než adres jejich trvalého bydliště.

Případem se bude zabývat i Úřad pro ochranu osobních údajů. Tiskový mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták pro Echo24 uvedl, že žádný podnět zatím přijat nebyl, nicméně úřad se incidentem bude zabývat sám od sebe. „V těchto případech vždy záleží samozřejmě také na součinnosti druhé strany, tedy v tomto případě iniciativy Chcípl PES,“ řekl Paták.

Úřad prošetří, zdali zmíněné politické hnutí tímto jednáním neporušilo obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) při nakládání s osobními údaji. „V případě, že by úřad shledal jeho porušení, lze za takové jednání právnické osobě uložit pokutu dle tohoto nařízení,“ uvádí úřad v prohlášení.

„I když to nakonec smazali a argumentují tím, že jsou adresy dohledatelné, je to na hraně neoprávněného jednání. Protože tím, že vytvořím seznam adres a vybídnu rozvášněnou skupinu lidí mohu naplnit určitý motiv, který je zcela zásadní a ten motiv byl jít demonstrovat a ukázat nějakou váhu a sílu jejich slova a poukázat na to, že mají pravdu,“ řekl advokát Siřínek pro Echo24. „Následně ten seznam sice stáhli a poupravili svá vyjádření, ale motiv a cíl toho jednání nepatří do zdravé demokratické společnosti a jak jsem již uvedl, v konečném důsledku může mnohdy vést i k naplnění určitých skutkových podstat trestného činu,” dodal.

Se Siřínkem souhlasí i člen Unie obhájců České republiky Václav Vlk, který pro Echo24 uvedl, že v případě adres poslanců se jedná spíše o přestupek, o který ale podle něj šlo bezpochyby. „Z mého úhlu pohledu je to vždy na hraně, politik využívá vysokou míru ochrany proto, aby mohl říkat a dělat si co chce. Já to uveřejňování adres touto cestou považuji za maximálně, ale i minimálně přestupek. Protože je z toho cítit nepřímá forma iniciace k násilnému chování,“ uvedl Vlk s tím, že to považuje za chování, které je za hranou.

Zákon podle Siřínka sice mluví o tom, že podobné nežádoucí jednání musí způsobit újmu, ta ale podle Siřínka může mít různé podoby včetně té psychické. To často vede k soudním sporům zejména v civilněprávní rovině ale mnohdy i v té trestní. „Představte si, že máte doma manželku a děti, tam samozřejmě může k té psychické újmě snadno a rychle dojít,“ uvedl Siřínek.

„Já si myslím, že je to za hranou etického kodexu a mimo běžný souboj politických názorů. Jsou samozřejmě otevřeně dostupné rejstříky, jako je třeba katastr nemovitostí, živnostenský rejstřík a tak podobně, kde jsou ty adresy veřejně dostupné. Nařízení o GDPR je ale poměrně přísné a já se osobně domnívám, že to takovéto chování v souladu s platnými předpisy „košer“ není, přece jen jde o nakládání s osobními údaji jiných osob,” uvedl pro Echo24 Siřínek.

Václav Vlk pro Echo24 uvedl, že demokratické režimy musí unést i takovovéto chování. „Demokracie má tu obrovskou nevýhodu, že musí unést i takovéhle lidi, kteří uveřejňují iniciativně adresy poslanců. Kdyby šlo o uveřejnění adresy soudce nebo nějakého úředníka, tak bych to viděl jako trestný čin v podstatě bezpochyby, u těch poslanců to vidím minimálně jako přestupek,“ řekl Vlk.

Případ připomíná mimo jiné kauzu z roku 2012, kdy umělecká skupina Ztohoven zveřejnila všechna čísla tehdejších poslanců na výstavě v DOXu. Součástí instalace s čísly poslanců byl i mobilní telefon. Z něj měli návštěvníci posílat zprávy s apelem na morálku politiků. ÚOOÚ tehdy odmítl, že by skupina cokoliv porušila.

„V daném případě se jedná o telefonní čísla osob činných v politice a veřejném životě, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o telefon hrazený z veřejných či soukromých prostředků,“ řekl tehdy mluvčí ÚOOÚ. Pokud by se někdo z politiků cítil jednáním skupiny poškozen, měl dle ÚOOÚ zvážit občanskoprávní žalobu.

Hysterie, hájí se Chcípl PES

Zveřejnění adres sídel poslanců odsoudili mimo jiné i premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan a podle něj i prezident republiky Miloš Zeman. Policie podle Rakušana vykonává na zveřejněných adresách zvýšený dohled a je v kontaktu s lidmi, kteří v této souvislosti vyslovili obavy. Informace o závažných incidentech Rakušan nemá. Zeman se na schůzce s ministrem vnitra vyjádřil i k šibenicím, které se objevily na některých demonstracích. Prezident to považuje za trestný čin, řekl ministr.

Rakušan zveřejnění adres odsoudil již ve Sněmovně, označil ho za útok na blízké poslanců. Oznámil, že jako ministr vnitra vydal pokyn republikové policii, aby zareagovala. Rakušan dodal, že náměstek policejního prezidenta a nastávající policejní prezident Martin Vondrášek mu avizoval, že policie nad všemi 70 zveřejněnými adresami vykonává zvýšený dohled.

Mluvčí hnutí Chcípl PES označili kritiku ze strany politiků za hysterii. Proti ní se ostře ohradil šéf hnutí Jakub Olbert. „Zmíněné adresy se dozajista nebudou shodovat s adresou trvalého bydliště poslanců, ale jsou to adresy kanceláří nebo míst podnikání, pokud si je poslanci neumisťují domů. Vyzvali jsme lidi, kterým není lhostejný osud našeho národa, k pokojné demonstraci a k vyjádření nesouhlasu,“ uvedl Olbert.

„Volají nám lidé, kteří se nás ptají, zda nebudeme něco organizovat u nich, protože se nedostanou do Prahy. Vzhledem k situaci, do které nás přivedla vláda Petra Fialy, která narychlo v úterý ráno oznámila, že bude projednávat novelu pandemického zákona tentýž den, aniž splnila legislativní podmínky, tedy desetidenní lhůtu projednání zrychleného jednání,“ dodal.

„Považujeme to za hysterické výlevy lidí, kteří jsou na konci svých sil, protože vědí, že pravda je na naší straně a uvědomují si, že zákon, který chtějí schválit, naprosto neschvalují kvůli zdraví, ale protože nad nimi někdo stojí a poroučí jim to. Bohužel poslanci se s námi odmítli bavit, a tak jak předvádějí 2 dny v PS chtějí za každou cenu novelu PZ protlačit, i když ji nepotřebujeme, i když je protiústavní,“ uvedla iniciativa Chcípl PES.