Komunisti chtějí změnit ústavu kvůli ochraně vody. Znárodňování, volají Piráti
Ústavní ochrana vody
Nové
Jan Zatorsky
Komunistům se za přispění poslanců hnutí ANO podaří protlačit v úvodním kole návrh změny ústavy, který by měl chránit vodu a vodní zdroje. Požadavek si komunisté u premiéra Andreje Babiše pojistili po bilanční schůzce v úterý, ačkoliv v mezirezortním řízení vyslovilo s návrhem nesouhlas čtrnáct ministerstev a institucí. Piráti ovšem před změnou ústavy varují, protože by se podle nich mohlo jednat o znárodnění vodních zdrojů. Podobné návrhy na ústavní změnu přicházejí také od lidovců a hnutí STAN.
Komunistický návrh se znovu dostal do hry po schůze představitelů hnutí ANO se zástupci KSČM. Předseda komunistů Vojtěch Filip si totiž postěžoval, že společnou spolupráci kazí pouze negativní stanovisko vlády k jejich návrhu ústavní ochrany vody. Proti se tehdy postavilo ministerstva průmyslu, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, financí, zahraničních věcí, obrany či dopravy. Z institucí nesouhlasila s návrhem Hospodářská komora, Česká biskupská konference nebo Český báňský úřad. Ostře se proti návrhu vymezují zejména Piráti, podle kterých jde o novodobé znárodňování.
Místopředseda zemědělského výboru Radek Holomčík upozorňuje zejména na větu, která by měla být součástí článku 7 v ústavě. „Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Oni vůbec nepřipouští, že by voda a řada dalších patřila komukoliv jinému,“ řekl pro Echo24 Radek Holomčík. „Pokud by KSČM myslela ochranu vody a boj proti suchu vážně, využila by svůj vliv na vládu ke změně zemědělské politiky směrem k větší podpoře šetrného hospodaření s krajinou,“ dodal Holomčík.
S postojem Pirátů však nesouhlasí jeden z předkladatelů změny ústavy Stanislav Grospič (KSČM). „Obavy ze znárodňování a strašení takovými výrazy ponechám Pirátům. Z pohledu KSČM nejsou na místě a návrh nic takového nepředpokládá,“ řekl pro Echo24 Stanislav Grospič.
Podle něj se navíc nejedná o obrat poslanců hnutí ANO v postoji k této změně. „Myslím si, že u hnutí ANO se nejedná o obrat v postoji. Negativně se vyjádřila vláda z obav šíře návrhu ve smyslu ochrany všech přírodních zdrojů a jsme vzájemně připraveni v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně hledat shodu primárně nad ústavní ochranou vodních zdrojů a vody, případně nerostného bohatství,“ řekl dále Grospič.
Lidovci s návrhem zřejmě neuspějí
S komunistickým návrhem nesouhlasí další z místopředsedů zemědělského výboru Petr Bendl (ODS). „Voda a nakládání s ní je v České republice chráněno legislativou. Na její ochraně je věřím politická shoda napříč spektrem a zakomponování její ochrany do ústavy mi přijde jako nadbytečné,“ řekl pro Echo24 poslanec Petr Bendl.
Podobný návrh předkládá také strana KDU-ČSL. „Do ústavy se má zasahovat minimálně, proto jsem se snažil v našem návrhu paragraf 7 upravovat co nejméně, ale tak, aby to bylo naprosto jasné,“ řekl pro Echo24 bývalý ministr zemědělství a spolupředkladatel návrhu Marian Jurečka. Na rozdíl od komunistické věty by podle lidovců měl článek 7 znít, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství“.
Podle Jurečky by navíc vláda měla tuto spíše tuto předlohu přijmout, protože mu připadá komunistický návrh moc obsáhlý. „Pokud je vláda rozumná a bude se držet paragrafového prohlášení, tak našemu návrhu dá podporu, nebo minimálně neutrální stanovisko,“ řekl Marian Jurečka.
Vláda však pravděpodobně smete ze stolu i lidovecký návrh. Ministerstva a instituce totiž podobně jako komunistický návrh ve většině odmítla. Shodně také argumentují tím, že návrh na změnu ústavy je nadbytečný z důvodu dobré ochrany vody a vodních zdrojů v rámci legislativy.
Pozadu nezůstalo ani hnutí STAN, podle kterého by měla být v ústavě zakotveno právo obyvatel na pitnou vodu. Jejich předloha by počítala s tím, že by zdroje pitné vody sloužily v první řadě k zásobování lidí. „Současná privatizace vodárenské infrastruktury českým domácnostem a jejich přístupu k pitné vodě nesvědčí. Soukromé zahraniční subjekty dostatečně neinvestují do údržby vodárenské infrastruktury, v důsledku čehož dochází nezřídka kdy k haváriím vodovodních systémů a k jejich nedostatečné modernizaci a údržbě. Následné ztráty na pitné vodě, která z poškozeného potrubí uniká do okolní půdy, jsou kompenzovány z rozpočtů domácností na daném území, stejně jako opravy takto poškozených infrastruktur,“ zdůvodňuje hnutí STAN v materiálu. Předlohou se teprve bude zabývat vláda a poté až sněmovna.
