Potřeba diskuse o Izraeli

NÁZOR ČTENÁŘE

Potřeba diskuse o Izraeli
Názory čtenářů

Miloš Hübner

Nepokládám se za znalce blízkovýchodní problematiky, ale pokud zmiňovaný článek vzbudil debatu na toto téma, pokládám ji za potřebnou. U nás jsme po roce 1948 vždy následovali s pocitem povinnosti politiku dominantních velmocí. Pokud SSSR podporoval vznik Izraele, tak jsme se s ním přátelili a dodávali mu zbraně.

Pokud se obrátil proti Izraeli, okamžitě jsme s ním přerušili diplomatické styky a zahájili proti němu štvavou kampaň. Když v roce 1967 odjel spisovatel Ladislav Mňačko do Izraele, iniciativně jsme mu odebrali československé občanství. Po roce 1989 jsme v podstatě bez hlubší diskuse přešli do opačného tábora a stali se skalními přáteli a obhájci zájmů Izraele, ale nikoli ve smyslu evropského konsenzu, ale ve smyslu politiky americké.

Proto mohlo dojít k tomu nešťastnému jevu, že dnes kdejaký pisálek spílá Evropské unii, že je protiizraelská, antisemitská a mají potřebu ji mentorovat, ačkoli evropská pozice se kontinuálně vyvíjela a vytvářela v obtížných diskusích po celá desetiletí.

U nás stoupenci co nejhorlivější podpory Izraele dávají najevo, že jim vyhovuje společenský konsenzus, který tuto politiku nezpochybňuje. Kdo vybočí, uslyší hned opravdu silné argumenty, že podporuje palestinské, potažmo přímo islámské teroristy, případně ho někdo kádruje, zda není antisemita. Takové prostředí k diskusím neinspiruje a je mi opravdu smutno, opakuje-li Karel Schwarzenberg, že může říkat pravdu až tehdy, když je „starý dědek“.