Uhl, Havel, Bednářová, Benda a další. Před 40 lety vznikl VONS
Výročí vzniku VONS
NOVÉ
FOTO: Facebook Petra Blažka
Před 40 lety se sedmnáct představitelů tehdejšího disentu rozhodlo ustavit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). 27. dubna téhož roku se skupina disidentů sešla v bytě manželů Václava a Kamily Bendových a sepsala prohlášení. Úkolem nezávislé instituce bylo v duchu charty sledovat případy osob, které byly v komunistickém Československu trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení, nebo které se staly oběťmi policejní či justiční svévole.
„V duchu poslání Charty 77 a v souladu s její snahou podporovat vznikání užších pracovních společenství, zaměřených k jejím dílčím úkolům, rozhodli jsme se – po několika měsících předběžné práce – ustavit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných,“ stojí na začátku prohlášení 17 členů VONS.
Na přípravě vzniku VONS se podíleli opoziční aktivisté Petr Uhl, Václav Havel, Otka Bednářová, Václav Benda a další. Členové výboru pomáhali postiženým se zajišťováním právního zastoupení a zprostředkováním finanční, morální či materiální pomoci. V roce 1979 se VONS stal členem Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).
Výbor o svých zjištěních vydával takzvaná „Sdělení“, která zasílal československým úředním orgánům a i za hranice státu. Tam je zveřejňovaly rozhlasové stanice jako Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC, a prostřednictvím nich se tak zprávy dostávaly zpět do Československa. Převážná část sdělení, kterých VONS vydal přes tisíc, byla uveřejněna v samizdatovém časopise Informace o Chartě 77.
Členové VONS sami museli za svou činnost čelit perzekuci komunistických úřadů. V roce 1979 bylo šest jeho členů (Petr Uhl, Václav Benda, Václav Havel, Jiří Dienstbier, Otka Bednářová a Dana Němcová) odsouzeno za své aktivity ve výboru k trestům od dvou do pěti let vězení. Vězněni byli i další členové výboru.
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných působil dále po pádu komunistického režimu, kdy se zabýval například novelizací trestního řádu či přípravou generální amnestie a rehabilitačních zákonů. Snažil se také o očištění justice, to se však setkalo s minimálním úspěchem. Na setkání 3. července 1996 se členové VONS rozhodli o pozastavení činnosti výboru na dobu neurčitou.
