Rusko mě potrestalo i za Vrbětice, země EU by na ně měly odpovědět, tvrdí Jourová
ZÁKAZ PRO JOUROVOU
Zejména západoevropské státy by se měly odhodlat k silnější společné reakci na vrbětickou kauzu, kvůli níž vyhostilo ruské diplomaty zatím jen několik východoevropských zemí. Prohlásila to v pondělí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která figuruje mezi osmi lidmi, na něž Moskva uvalila v pátek sankce.
Podle Jourové to byla reakce na její kritický postoj k Rusku v diplomatické při s Českem, ale i na dlouhodobé tažení proti ruským dezinformacím. Evropská unie si v pondělí kvůli pátečním sankcím předvolala ruského velvyslance.
„Byla jsem, myslím, velmi slyšet, když jsem podpořila českou vládu v jejích diplomatických krocích vůči Rusku," řekla v pondělí českým novinářům v Bruselu Jourová. Česko po zjištění tajných služeb o roli ruských agentů ve výbuchu vrbětického muničního skladu v roce 2014 vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády a nařídilo odchod dalším desítkám lidí tak, aby se vzájemně početně srovnalo zastoupení na velvyslanectvích obou zemí.
Jourová později kritizovala prezidenta Miloše Zemana, který na rozdíl od české vlády zpochybnil závěry tajných služeb, čímž podle místopředsedkyně EK nahrál ruské propagandě. Právě na propagandistické a dezinformační kampaně Ruska Jourová z titulu své funkce upozorňuje dlouhodobě.
„Myslím, že větší díl toho (ruského) rozhodnutí byl v tom, jakou dělám agendu, zejména že jsem se pustila do boje proti dezinformacím, které jdou z ruské strany," vidí hlavní příčinu ruských sankcí.
Moskva jí v pátek spolu s dalšími sedmi představiteli orgánů EU a dalších institucí zakázala cesty do Ruska, na což Brusel reagoval tím, že si předvolal ruského velvyslance.
„Neplánovala jsem jet do Ruska v dohledné době, takže z hlediska tohoto omezení je tam nulový efekt," konstatovala Jourová.
EU by podle ní sice měla usilovat o konstruktivní vztahy s Ruskem, na ty je však potřeba vůle i z druhé strany. V současné situaci je čas začít uvažovat i o cílených ekonomických sankcích. Unijní země by také měly najít společnou řeč a v současném sporu rázněji přímo podpořit Česko.
„Přála bych si, aby se (rozhoupaly) další státy, zejména ty západoevropské, zatím to nevidíme. Pořád si myslím, že by obrat mohl přinést summit 25. května, kde bude mít pan premiér Babiš příležitost tu věc osvětlit a znovu požádat o koordinovanou akci," prohlásila česká místopředsedkyně EK.