Na zadržených lodích byla i ukrajinská tajná služba, říká její šéf

Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".

Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU "během čtyř let ruské agrese" nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A "údiv" ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky "země-agresora".

SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je "informační ospravedlnění aktu arogantní agrese".

Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. "Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda," zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů od úterý v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva