AUDIO: Nejslavnější fake news o sametové revoluci. Poslechněte si

Šířící se zvěst o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi vydržela jen chvíli, napomohla však protirežimní demonstrace v listopadu 1989 přetavit v revoluční události a následný pád komunistického vedení. Zpráva se opírala o nepravdivé tvrzení Drahomíry Dražské, která byla při zásahu pohotovostního pluku 17. listopadu na Národní třídě. Poslechněte si, jak ji před 30 lety odvysílala redakce Rádia Svobodná Evropa včetně telefonátu tehdejšího zpravodaje Východoevropské informační agentury a disidenta Petra Uhla.

„V sobotu večer se potvrdily ty nejčernější obavy. Na následky zranění, které utrpěl při páteční demonstraci, zemřel Martin Šmíd, dvacetiletý posluchač Matematicko-fyzikální fakulty. Ke jménu Jan Opletala přibyla další oběť totality. Zprávu přinesla agentura Reuters a odvolává se na Východoevropskou informační agenturu,“ informuje na záznamu hlasatelka Svobodné Evropy Lída Rakušanová.

Následoval Uhlův telefonát ze soboty 18. listopadu 22.15, v němž popisoval detaily ze studentské demonstrace 17. listopadu: „Dnes bylo ve večerních hodinách potvrzeno, že 17. listopadu 1989 mezi dvacátou prvou a dvacátou druhou hodinou byl při manifestaci na Národní třídě ubit student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Martin Šmíd. Očitá svědkyně, která zná Martina Šmída od dětství a která s ním na manifestaci přišla, vypověděla, že po jednadvacáté hodině obklíčili parašutisté v červených baretech skupinu manifestujících před jazykovou školou a bili je pendreky. Jeden z nich vybíral z obklíčené skupiny zřejmě náhodně jednotlivé studenty, které parašutisté vždy odvlekli do podloubí rohového domu na křižovatce Národní třídy a Mikulandské ulice,“ říkal Uhl.

Svědkyně pak podle něj měla vidět, jak policisté Šmída mlátí pendreky, až mladík údajně upadl na zem a na následky zranění zemřel. Sama Drahomíra Dražská byla při zásahu lehce poraněna, ošetřili ji v nemocnici na Karlově náměstí. Právě při čekání na ošetření si fámu o Šmídově úmrtí z frustrace vymyslela, přiznala v roce 2009 České televizi.

Několik hodin po zákroku na Národní třídě se smyšlenka Dražské dostala do disidentských kruhů, kde se dále šířila. Dražská své tvrzení posléze nechala nahrát na magnetofonovou kazetu, která se dostala k Petru Uhlovi. Ten informaci v sobotu 18. listopadu pozdě večer jako potvrzenou telefonuje do Svobodné Evropy, už chvíli předtím ji dálnopisovala agentura Reuters. O možném úmrtí informovala už odpoledně agentura AFP, ta hovořila o neověřené zvěsti, podle které zahynuli čtyři studenti, dva mladíci a dvě dívky.

Československé orgány šíření informace nenechaly bez reakce. Dva dny po incidentu odvysílala státní televize rozhovory s oběma Martiny Šmídy, kteří na matfyzu studovali. Věci už byly ovšem v pohybu a protesty proti brutálnímu zásahu vůči studentům nabíraly na síle.

Okolnosti vzniku fámy a role Drahomíry Dražské byly následně předmětem zkoumání. Těsně po sametové revoluci se jimi zabývala mj. vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 (část její závěrečné zprávy zde), mezi dalšími pak historik Pavel Žáček, který na toto téma na Ústavu pro studium totalitních režimů publikoval studii.

Čtěte také: 30 let po listopadu – město Pečky odebralo Miloši Jakešovi čestné občanství