Elektřina a plyn pro ty nejpostiženější. „Hrozí byrokratické peklo a ještě dražší energie“
POMOC S VYSOKÝMI CENAMI
Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají. Podobná opatření byla dosud pro vládu tabu, deník Echo24 proto oslovil některé ekonomy s dotazem, co si pod speciálním tarifem představit a jak by mohl v praxi fungovat.
Síkela uvedl, že plánuje do konce měsíce předložit změnu zákona, která by umožnila kvůli inflaci a růstu cen energií zavedení speciálního energetického tarifu pro sociálně slabé domácnosti a také případně některé provozy. Opatření by mělo být součástí energetického balíčku.
Možností, jak nastavit speciální tarif, je dle ekonomů více. Může jít o regulaci celkové ceny, nebo o nižší sazbu DPH, nebo třeba o odpuštění některých poplatků, které jsou součástí standardních tarifů.
„Mám za to, že by šlo o obdobu dřívějšího tarifu ZTP/P od ČEZu. Tedy při splnění jednoduché podmínky odběratel získá výhodu zásadně nižší ceny. IT systém ČEZu je na to zřejmě celkem připraven. Za výhodu distribuce takové podpory považuji administrativní jednoduchost a nezatížení úřadů práce, které si stěžují na přetíženost. A hlavně to, že tato podpora nepochybně doputuje k příjemcům. Zafunguje to podobně jako potravinové lístky,“ domnívá se v reakci pro Echo24 hlavní ekonom Capitalinked Radim Dohnal.
Nevýhodu je ovšem to, že obchodníci s energiemi a také někteří dodavatelé poslední instance, na takovou situaci budou jen těžko připraveni, a stát by jim proto musel snížení příjmů kompenzovat. „Možná by bylo řešení občany s touto potřebou přesměrovat na ČEZ. A nevýhodou je také to, že by to nemotivovalo k úsporám či šetření. Proto by stát výplatu dávky měl podmínit úsporou spotřeby. Meziročně, a to i přesto pokud bude tužší zima,“ tvrdí Dohnal.
O komplikaci s dodavateli energií mluví také ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. „O oprávněnosti nemohou rozhodovat samotní distributoři. Jinak z toho bude byrokratické peklo, zvýší se distributorům náklady, a energie budou ještě dražší pro všechny. Co distributoři potřebují, je jasná databáze od vlády, která jim řekne, po vložení rodného čísla odběratele, zda má či nemá nárok. Jinak se může sociální tarif stát ještě větším peklem, než je nyní,“ řekl pro deník Echo24.
Podobně důležité také bude, aby bylo jasně stanoveno, kdy program sociálního tarifu skončí. „Ideálně konkrétním datem, s možností dalšího specifického prodloužení, pokud situace bude dále trvat. Zkušenosti z ostatních zemí ukazují, že jinak tu bude dotovaný sociální tarif na věky věků,“ varuje Bartoň.
„Čerpání příspěvku na bydlení není teď žádná ostuda“
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Michala Skořepy je Síkelův návrh zřejmě reakcí na opoziční kritiku, jakkoli nepravdivou, že stát obyvatelstvu v boji se zdražováním nijak nepomáhá. „Za užitečnější bych pokládal důkladnou a včasnou valorizaci všech parametrů stávajících dávek tak, aby se úroveň záchranné sítě, kterou tyto dávky nastavují, v nynější době vysoké inflace neposouvala skrytě dolů,“ říká.
Stejně tak se Skořepa domnívá, že by měla vláda rozjet mediální kampaň, která bude vysvětlovat, že lidé se nemají za čerpání příspěvku na bydlení a dávek v hmotné nouzi stydět. „Že to není žádná žebrota ani ostuda, nýbrž že jde o cosi jako pojistné plnění z celospolečenského pojištění proti pádu do hmotné nouze,“ uvedl.
Co se pak týče zlevněného energetického tarifu pro firmy, dává podle ekonoma smysl ve dvou případech. „Zaprvé může jít o snahu zachovat konkurenceschopnost českých firem poté, co byla podobná podpůrná opatření zavedena vládami v jiných zemích kolem nás. Druhým motivem může být pomoci příslušným firmám udržet se při životě do chvíle, než se jim podaří přenést zvýšené náklady na jejich odběratele. Takto motivovaná pomoc by ze své podstaty měla být jen velmi krátkodobá. Nicméně lepší než zavádění speciálních energetických tarifů se mi zdá například odklad plateb záloh daní. Podobně, jako jsme si to vyzkoušeli už během koronakrize,“ tvrdí Skořepa.
Také Dohnal by byl s energetickými tarify pro podniky opatrný. „Pro průmyslové podniky bych speciální tarif nedělal. Podniky, kde je plyn jen k vytápění tepelného komfortu pracovníků, musí situaci zvládnout samy a být i takto motivovány k úsporám. Podniky, kde je plyn zásadním komponentem výroby, jako jsou sklářské a keramické pece, lakovny, výroba hnojiv, pekárny či teplárny, by měly zásadní ekonomické problémy při omezení spotřeby plynu a mnohdy i při vysoké ceně. Tam by ministerstvo průmyslu mělo mít připravené tabulky, parametry podpor. A pomáhat individuálně, kde zohlednit objem výroby, a takový program i kombinovat s podporou za zastavenou výrobu, tzv. kurzarbeit,“ říká Dohnal.
Vláda v uplynulých dnech oznámila, že chce všem domácnostem s příjmem do jednoho milionu korun hrubého za rok vyplatit jednorázový příspěvek na dítě pět tisíc korun, což má zmírnit dopady růstu cen. Na příspěvek však míří kritika za to, že se jedná pouze o populistický krok. Jako o „plošné dávce“ se o příspěvku vyjadřuje například ekonom Lukáš Kovanda v komentáři zde.
