Mít jasno v temném lese. Způsob bytí publicisty Kamila Fily

Snad každý filmový recenzent si čas od času vyslechne, že si psaním o filmu jenom vybíjí frustraci z toho, že filmy sám nedělá. Bývá to dost únavné. Na druhou stranu – hranice mezi psaním o filmu a prací na filmu je skutečně docela prostupná, oběma směry. Zato se recenzentům často nepřihází, aby se z nich stala filmová postava, dokonce protagonista (nějaký ten štěk se pro kritika ve filmu občas najde).

Tohoto privilegia se čerstvě dostalo Kamilu Filovi, nejznámějšímu českému filmovému recenzentovi, řekněme, mladší střední generace, který psal pro Respekt a Aktuálně.cz, v posledních letech publikuje především na vlastních placených stránkách. Je veřejně velmi aktivní, jak na poli debat o filmovém umění a přednášek o něm, tak i v debatě společenské, je znám jako zapálený diskutér o otázkách souvisejících s genderem, hájí v těch sporech pozici feministicky chápaného pokroku. V roce 2018 za to byl oceněn i titulem Genderman.

Dokumentarista Martin Mareček o něm pět let natáčel časosběrný film, tento týden má premiéru na festivalu v Jihlavě. Devadesátiminutový snímek Síla je, myslím, výborné dílo, ukazuje svého protagonistu jako vyhraněnou individualitu, peripetie jeho příběhu ale prezentuje způsobem, který diváka může nenásilně dovést i k nějakým zobecněním. Způsob bytí Kamila Fily se v něm stává vyjádřením některých rysů života ve druhé dekádě jednadvacátého století.

Za tak dlouhou dobu museli mít autoři k dispozici takové množství materiálu, že by se z něj dalo sestříhat dvacet filmů, jejichž protagonisté by se lišili prakticky ve všem kromě jména Kamila Fily a jeho fyziognomie. Ty hypotetické postavy mohly být líčeny různými metodami a styly. Marečkovi se v tom množství možností podařilo najít cestu k dílu sevřenému a smysluplnému.

Celou recenzi Ondřeje Štindla najdete na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.