EK navrhne omezování spotřeby elektřiny. Podobá se to přídělovému systému, hlásí Bloomberg

Očekávaná sada krizových opatření na snížení výdajů za elektřinu v Evropské unii by mohla zahrnovat dva cíle týkající se úspor. Evropská komise se chystá navrhnout jednak snížení celkové spotřeby elektřiny, jednak povinné omezení ve vybraných částech dne, kdy bývá nejvyšší poptávka. Napsala to dnes agentura Bloomberg, která se dostala k pracovní verzi chystaného návrhu a podle ní se to podobá přídělovému systému.

Celounijní úspory energie jsou jedním z bodů, který v pátek podpořily členské země na mimořádné radě ministrů zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád sedmadvacítky se také vyslovili pro zastropování ceny plynu nebo přerozdělování mimořádných zisků dodavatelů, kteří vyrábí elektřinu z levnějších zdrojů. Komise nyní musí navrhnout konkrétní podobu těchto kroků, přičemž unijní činitelé už minulý týden varovali, že "ďábel bude v detailech".

"Pokud plán na snížení poptávky (předsedkyně EK Ursuly) von der Leyenové projde přes členské státy, bude to radikální rozhodnutí a první konkrétní krok k omezení spotřeby opatřeními, která se podobají přídělovému systému," píše Bloomberg. Povinný cíl týkající se spotřeby ve špičce by podle agentury spočíval ve vytipování tří nebo čtyř hodin na každý pracovní den. Při vysoké poptávce se do ceny elektřiny promítají ceny dražších zdrojů včetně plynu, omezení spotřeby v těchto momentech by tak podle EK umocnilo úsporný efekt.

Plán unijní exekutivy se ještě před oficiálním představením může změnit. V úterý se jím bude zabývat sbor eurokomisařů, přičemž v případě jeho schválení by mohla ve středu von der Leyenová oznámit detaily při projevu v Evropském parlamentu.

Pracovní verze obsahuje také zavedení speciálního poplatku pro dodavatele fosilních paliv, kteří se nyní těší enormním ziskům, uvádí agentura Reuters. Výše "solidárního příspěvku" by se podle jejích informací odvíjela od "zdanitelných přebytečných zisků z fiskálního roku 2022". Reuters dodává, že jako nadměrné by byly brány zisky od jisté hranice nad úrovní průměrných zisků z uplynulých let. Jaký podíl z nich by nový poplatek tvořil, zatím není jasné.

Takto vybrané prostředky by pak státy mohly použít ke zmírnění dopadů vysokých cen energií na spotřebitele. Uplatnění podobného principu je zvažováno v případě příjmů firem vyrábějících elektřinu z uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů. Ty mohou v důsledku vysoké ceny plynu rovněž realizovat enormní zisky, neboť velkoobchodní cena elektřiny se v EU vytváří plošně podle nejdražšího zdroje.

"Dramatický nárůst v cenách elektřiny, který pozorujeme, vytváří tlak na domácnosti, malé a střední podniky a průmysl a hrozí při něm širší společenské a ekonomické škody," vysvětluje EK v neoficiálním návrhu potřebu společné intervence.