K atentátu v Ankaře se přihlásili Kurdové
Atentát v Ankaře
AKTUALIZOVÁNO
1
Ke středečnímu útoku v turecké metropoli Ankaře, při kterém zahynulo 28 lidí a dalších 60 bylo zraněno, se dnes přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Ta dlouhodobě bojuje proti turecké vládě. Skupina uvedla, že atentát je odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda z rozkazu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informují zahraniční média.
Erdogan tvrdil, že za útok jsou odpovědné syrské kurdské milice YPG, které turecké síly v posledních dnech ostřelovaly z děl na hranici se Sýrií. Milice YPG, jež Ankara obviňuje ze spolupráce se zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK), odpovědnost za útok popřely.
Skupina TAK, která je odnoží PKK usilující o autonomii na jihovýchodě Turecka, zároveň pohrozila dalšími útoky.
Sokoli osvobození Kurdistánu podnikají už řadu let pumové útoky namířené proti tureckým ozbrojeným složkám. V Ankaře nespáchali atentát poprvé a jejich bomby explodovaly i v dalších velkých tureckých městech, včetně Istanbulu. V tomto největším tureckém městě skupina TAK útočila naposledy loni 23. prosince – při minometné střelbě na tamním letišti zahynul jeden člověk.
„Dne 17. února v 18:30 (místního času) spáchal v ulicích Ankary sebevražedný bojovník útok proti konvoji vojáků fašistické Turecké republiky,“ citovala agentura AFP z prohlášení, které skupina zveřejnila na svých internetových stránkách. V textu se rovněž uvádí, že jde o pomstu za zabití nevinných lidí při vojenské operaci v městě Cizre, obývaném převážně Kurdy. Skupina zároveň zveřejnila fotografii pachatele útoku. Údajně jde o muže jménem Zinar Raperin, který se narodil v roce 1989 ve městě Van na východě země.
Turecké úřady se domnívají, že skupina TAK je pro PKK pouze jakýmsi pláštíkem v případě, že spáchá útok, při němž zahynou civilisté a který vyvolá rozhořčení obyvatel. PKK tvrdí, že skupinu TAK tvoří její bývalí členové, kteří nesouhlasí s jejími snahami o mírový proces. Ten byl loni přerušen právě poté, co turecká armáda zahájila bojové operace na východě země.
Kurdští separatisté bojují od roku 1984 proti ústřední turecké vládě. Boje, při kterých už zahynulo více než 45.000 lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka, obývaném převážně etnickými Kurdy.
