‚Německé politice nerozumím. Je scestná a špatná‘
Petr Fiala o uprchlické krizi
Rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou pro Týdeník Echo vznikal ve dnech, kdy německá vláda ohlásila zavedení kontrol na hranicích, a revidovala tak nedávné výroky kancléřky Angely Merkelové, že pro počet azylantů v Německu „neplatí žádná horní hranice“.
Rozhovor se týkal více témat, mimo jiné i zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Přinášíme ukázky za pasáží, kde Petr Fiala mluvil o současné uprchlické krizi.
Jak rozumíte politice Berlína?
Nerozumím jí a nejsem sám. Nerozuměla jí, jak si všímám, třeba ani německá vládní CSU. Až do neděle (myšlena je minulá neděle – pozn. red.) to v podstatě bylo vyzývání dalších a dalších lidí, aby sem přicházeli, a navíc aby přicházeli ilegálně. Scestná a špatná politika.
Je to umíráček Schengenu? Nebo spíš pokus německé vlády vystupňovat tlak na Visegrádskou skupinu, aby přijala povinné kvóty?
Obnovení kontrol na hranicích Německa a Rakouska je krizí Schengenu a možná i jeho koncem – a je jedno, zda mělo jen posloužit k nátlaku na státy Visegrádské čtyřky. Další státy si budou muset svoje hranice chránit tak jako tak. Naše vláda se zatím tváří, že se jí to netýká, myslím, že celou situaci podcenila. Já když si přečtu, že armáda může bez větších problémů vyčlenit 1800 mužů, a vím, že za komunistů bylo na hranici 8000 lidí, a to ještě tehdy byla hranice celá zadrátovaná, vyplývá mi z toho, že tohle je na ochranu hranic málo.
(...)
Křesťanství a islám jsou dvě univerzalistická náboženství, jejich nárok na pravdu se vzájemně vylučuje. Vadí vám jako křesťanovi scénář islamizace Evropy?
No to mně vadí, protože pro mě to není rovnocenná varianta, ale horší varianta. Nebráním nikomu, aby islám vyznával, vůbec si nemyslím, že islám jako takový je zlo, tyhle zjednodušující nesmysly v mém křesťanství obsaženy nejsou. Ale západní demokracie ze všech existujících forem uspořádání státu vytváří nejdůstojnější podmínky pro život jednotlivce – a tato západní demokracie vznikla na půdorysu křesťansko-židovské tradice. Pokud připustíme změnu podoby Evropy, tak prostě svou civilizaci ztratíme. Chtěl bych říct ještě jednu věc. Jsem přesvědčený, že tohle je záležitost, na které se Evropská unie může významně změnit, i rozpadnout. A to říkám s plnou vážností. Něco jiného je, když se na nějakých kvótách domluví politici na summitu, a něco úplně jiného, aby ty kvóty dlouhodobě akceptovali občané, až si uvědomí, co to znamená. Ochota politických elit jít přes hlavy občanů může mít mnohem větší devastující sílu, než když si před několika lety přes odpor občanů v klíčových zemích Unie prosadily evropskou ústavu. A už tehdy to vyvolalo zlou krev.
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo.