Macron po jednání se Scholzem a Dudou: Máme povinnost chránit mír a stabilitu v Evropě

UKRAJINA VS. RUSKO

Macron po jednání se Scholzem a Dudou: Máme povinnost chránit mír a stabilitu v Evropě
Francouzský prezident Emmanuel Macron. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na úterním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem.

„Na hodnocení situace máme stejný názor,“ řekl Scholz k postoji Německa, Francie a Polska. „Naším společným cílem je zabránit válce v Evropě,“ uvedl s tím, že klíčové je zachování ukrajinské suverenity. „Další porušování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny je nepřijatelné a znamenalo by pro Rusko vážné následky, a to politické, hospodářské a jistě i geostrategické,“ zdůraznil kancléř.

Macron, který v pondělí jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a v úterý se v Kyjevě sešel s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským, shrnul postoj Západu do tří bodů. Prvním je zabránit válce, druhým udržení jednoty spojeneckých zemí a zajištění jejich ochrany a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula.

„Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit,“ prohlásil francouzský prezident.

Také Duda zdůraznil, že je nezbytné najít řešení, aby se Evropa vyvarovala ozbrojeného konfliktu. "Situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989," upozornil polský prezident. V tomto roce se ve střední a východní Evropě začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu.

Evropa je podle Dudy svědkem bezprecedentního rozmístění ruských vojáků podél ukrajinských hranic. Rusko vojenskou přítomnost v u rusko-ukrajinských a bělorusko-ukrajinských hranic zdůvodňuje cvičeními. Západ se ale obává přípravy možné invaze, což Moskva popírá. Rusko zároveň od západních zemí, především od USA, žádá záruku, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance. Pro NATO je ale poskytnutí podobné garance nepřijatelné, neboť žádná třetí země by neměla mít možnost rozhodovat, kdo se členem aliance stane a kdo ne.

„Je na nás, abychom našim společnostem zajistili klid. Je na nás, abychom zaručili mezinárodní právo a územní celistvost i zemím, které nejsou členy Evropské unie a NATO,“ řekl Duda. Ukrajinu pak označil za zemi, která chce jen nezávislost a suverenitu.

Scholz pozval Macrona a Dudu do Berlína, aby v rámci takzvaného výmarského trojúhelníku, což je volné uskupení Německa, Francie a Polska, projednali události na Ukrajině a vztahy s Ruskem. Státníci schůzku označili také za příležitost osobně si vyměnit informace o svých setkáních s dalšími světovými představiteli. Scholz v pondělí v Bílém domě jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem a Macron v Kremlu s Putinem. Do Moskvy se v příštím týdnu chystá také Scholz. Duda se v neděli u příležitosti zahájení zimní olympiády setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.