AB radí, pátrá, informuje
Milá čtenářko/čtenáři, už se k Vám dostal článek Janka Kroupy z posledního vydání magazínu Reportér? Autor v něm popisuje genezi vztahů dnešního místopředsedy vlády Andreje Babiše s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), útvarem, jemuž se ze setrvačnosti pořád ještě říká elitní. V Kroupově textu jsou podle mého soudu tři velmi zajímavé momenty.
- Babiš měl dávno předtím, než se vydal do politiky, informace zevnitř policie. Například scéna, jak za ním v roce 2006 přichází mladý vyšetřovatel ÚOOZ Marek Foglar, představí se mu smyšleným jménem Šípek, Babiš si před ním otevře interní, samozřejmě utajovaný seznam zaměstnanců ÚOOZ, řekne mu, že tam žádný Šípek není – čili buď se jmenuje jinak, nebo není policajt, je z rodu nesmrtelných.
- Babiš s ÚOOZ zjevně spolupracoval jako jeho informant. Útvar ho v té době – to v Kroupově textu není – podezříval z objednání vraždy Františka Mrázka, s nímž ho pojil a taky rozděloval společný zájem o ústeckou Setuzu. To, že ÚOOZ podezříval Babiše, samo o sobě moc neznamená, policie si v mnoha případech rutinně narýsuje několik vyšetřovacích variant, z nichž se logicky buď všechny až na jednu, nebo bohužel všechny nepotvrdí.
Nicméně v této fázi byl ÚOOZ, když podnikatele navštěvuje detektiv Foglar, a pokud mezi oběma muži nakonec došlo ke sblížení po takříkajíc služební linii, je to zajímavá informace už proto, že Foglar nejenže měl na starosti čím dál trapnější tzv. kauzu Nagyová, ale hlavně se v posledních letech v útvaru stal pravou rukou ředitele Roberta Šlachty. Deníku Echo24 sice ministr financí napsal, že žádného Foglara nezná, to ale lidi z policejní komunity považují za nesmysl.
K tomu přistupuje neuvěřitelná shoda náhod. Kroupův text pochopitelně vznikal nějakou dobu, autor se mj. v posledním červencovém týdnu obracel na ministra otázkami i na styky Babiše se Šlachtou. Babišova PR mašina je v Praze pověstná pohotovostí, s níž dokáže zahnojovat veřejný prostor bílými psíky k odvedení pozornosti. V těchto dnech jsme se dozvěděli o skupině albánských gangsterů, kteří plánovali vykrást Babiše a prý mu dokonce unést dítě. Zpráva do veřejného prostoru pronikla z ÚOOZ, a to na web Respektu 6. srpna – několik dní předtím, než vychází Reportér, a jen asi osm měsíců poté, co prý byl gang pozatýkán. Každopádně před publikací článku už je ministr vybaven důvodem pro kontakty s ředitelem ÚOOZ.
- Janek Kroupa také popisuje případ, v němž ÚOOZ před více než deseti lety zadržel a vyšetřoval ředitele státní firmy Čepro Tomáše Kadlece. Čepro je státní strategický podnik pro přepravu a skladování ropy, svůj strategický zájem o Čepro Babiš dokázal tím, jak rychle ho z funkce ministra financí obsadil svými lidmi. Kadlec v textu vypráví, že po roce 2003, kdy se stal jeho ředitelem, ho navštěvovali Babišovi emisaři, aby si do vedení vzal toho či onoho. A že když odmítl, následovala Babišova protiakce. Foglarovi z ÚOOZ prý dal podnikatel tip na jednu podezřelou smlouvu Čepra, z níž by potenciálně mohla státu vzniknout škoda. Následovalo Kadlecovo spektakulární zatčení a vyšetřování. Nakonec se ale kauza ani nedostala k soudu, přestože Babiš policii proti Kadlecovi obstarával svědky. Skoro se nechce věřit, že by sebou policie takhle bezmyšlenkovitě nechala orat v kriminální kauze někým z oboru, kdo tu evidentně má vlastní zájmy.
Po zveřejnění textu následovalo, jak je už v kauzách dotýkajících se trochu choulostivěji Babiše zvykem, mediální ticho. Tento druh textů, které přitom otevírají zajímavé otázky k metodám nejmocnějšího politika republiky, se prostě nepřebírá. Kroupa například působí v Českém rozhlase, ale jeho domovské stanici série závažných informací nestála ani za zmínku.
Lidé, kteří s Andrejem Babišem přišli do pracovního styku, z něho vesměs nabyli dojmu, že až chorobně pohrdá druhými lidmi a obecně vzato svým okolím, kam musíme v posledních dvou letech řadit celou Českou republiku. Upřímně řečeno – pokud mu procházejí takovéhle věci a on ani není přinucen na ně trochu seriózněji reagovat, pak vlastně není divu.
