Stíhání Parkanové za nákup letadel CASA je definitivně u konce. Státní zástupce dovolání nepodá

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání v kauze nákupu armádních letounů CASA. Uvedl to ve čtvrtek v tiskové zprávě. Stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího podřízeného Jiřího Staňka tak definitivně končí. Soudy loni dvojici pravomocně osvobodily, podat dovolání navrhovalo pražské vrchní státní zastupitelství. Trestní kauza se táhla téměř deset let.

Nejvyšší státní zastupitelství sdělilo, že pro podání dovolání v neprospěch obviněných nejsou splněny zákonné podmínky a že by dovolání nemohlo vést ke změně závěrů soudů. „Nejvyšší státní zástupce nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání bylo ve věci vedeno důvodně, stejně tak důvodně byla ve věci i podána obžaloba na oba obviněné, která se opírala o rozsáhlý důkazní materiál,“ napsala instituce.

„Zároveň však nezbývá než akceptovat skutkové závěry soudů, že po celkově provedeném dokazování je dána pochybnost o stanovení přiměřené ceny uvedených letounů. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně určit výši škody, která měla být trestným činem způsobena,“ vysvětlila.

O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla v roce 2009 druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Obžaloba tvrdila, že stroje byly vinou Parkanové a ředitele ministerské sekce vyzbrojování Staňka předražené. Státní zástupce se snažil prokázat, že dvojice způsobila škodu ve výši zhruba 818 milionů korun, protože nenechala zjistit obvyklou cenu strojů. Podle pravomocného rozsudku ale státu žádná škoda nevznikla a oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem.

Obžalovaní čelili stíhání od roku 2012, vinu od počátku odmítali. Parkanová k soudu nikdy osobně nedorazila, a k věci tak veřejně nevypovídala. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně. Oba mohou po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání.

Státní zástupce Jan Kořán podal obžalobu v roce 2015, a to pro zneužití pravomoci veřejného činitele a pro porušování povinnosti při správě cizího majetku. Pro Staňka žádal pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazů činnosti.

K motivům údajné trestné činnosti obžaloba tvrdila, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády, a Staněk se chtěl stát šéfem sekce vyzbrojování, kterou vedl jen jako pověřený řízením. Soudy to označily za nesmysl.