Zázrak pod Alpami. Lid brání cizince proti politikům

Uprchlická karta vždycky nefunguje, zjistila s překvapením Evropa. Přinejmenším ta část Evropy, kde vzbudily větší pozornost výsledky švýcarského referenda o vypovídání cizinců. Lidové hlasování odmítlo devětapadesáti procenty hlasů návrh, aby musel území alpské republiky opustit okamžitě každý, kdo nemá státní občanství a dopustí se trestného činu.

Zvláště pro tuzemské politiky, kteří jen s nepočetnými výjimkami považují uprchlickou kartu za nezbytnou součást své profesní výbavy, může být nedělní porážka švýcarských nacionalistů poučením. Existují přece jen hranice, které je lepší při jakkoli úspěšném populistickém tažení nepřekračovat. V Česku budou tyto hranice nepochybně jinde, než ve Švýcarsku, pokud se je však někdo pokusí bránit, narazí i zdejší národovci.

Vyslanci obyčejných Švýcarů

Nedělní referendum vyvolala Švýcarská lidová strana, která se díky vytrvalému boji proti přistěhovalcům stala nejsilnější stranou v zemi. K jejím největším úspěchům patří referendum z roku 2010 (tzv. Ausschaffungsiniative), při kterém 54 procent Švýcarů souhlasilo s tím, že cizince usvědčené z těžkého zločinu musí úřady vypovědět. Nové referendum (tzv. Durchseztungsinitiative) mělo postup proti cizím státním příslušníkům ještě přitvrdit. K vypovězení by stačil třeba opakovaný rozsudek o podvodu se sociálními dávkami či kouření marihuany. Soudům také mělo být zakázáno, aby využívali tzv. klauzuli tvrdosti. Neměly tedy nadále zkoumat, jestli třeba není rozsudek příliš přísný pro člověka, který se ve Švýcarsku narodil a měl být kvůli nepříliš vážnému přestoupení zákona vypovězen do země, kde nikdy nebyl a jejíž jazyk neovládá.

Tentokrát to lidovcům nevyšlo, i když použili vyzkoušenou strategii, podle níž mluvili za všechny roduvěrné Švýcary, kteří byli zrazeni svými elitami a vydání všanc přistěhovalým kriminálníkům. V Česku populisté říkají, že mluví za dolních deset milionů, ve švýcarských poměrech se ovšem číslo musí snížit. Země pod Alpami má osm milionů obyvatel, z toho jsou však dva miliony cizinci, kteří nemají státní občanství a neúčastní se voleb ani referend. V překladu do češtiny tedy švýcarští národovci mluvili za šest milionů obyčejných lidí, které hájili před pletichami curyšské, basilejské i lausannské kavárny.

Všichni jsou kavárna

Rozdíl proti Česku byl v tom, že se curyšská kavárna nenechala jen tak ponižovat, jak má ve zvyku osazenstvo kaváren v Praze. Proti tažení populistů se postavilo 120 profesorů právnických fakult, kteří označili návrh referenda za nepřípustný zásah do nezávislosti justice. Padesát tisíc občanů v čele se spisovatelem Martinem Suterem a architektem Pierrem de Meuronem podepsalo petici s názvem „Naléhavá výzva“, kde označili plán na vypovídání cizinců za barbarský. Přidal se hospodářský svaz Economiesuisse a ostatní politické strany.

Z pohledu cizinců volby nejlépe dopadly opravdu v Curychu, kde přísnější postup proti delikventům bez státního občanství podpořilo jen 22 procent voličů, pod třicet procent se ještě dostaly Lausanne, Luzern, Neuchâtel a Basilej. Těsně nad touto hranicí zůstaly Bern a Ženeva. Výsledek přesto nejde vyložit tak, že město přehlasovalo venkov. Příznivci tvrdšího postupu těsně vyhráli ve vysokohorských kantonech Uri, Schwyz, Obwalden a Nidwalden. Právě na jejich území bylo ve třináctém století založeno Švýcarské spříseženstvo, dnes však mají jen čtvrt milionu obyvatel a těžko převáží samotný Curych, kde s přilehlými obcemi žije jeden a půl milionu lidí. Ovšem v jiných venkovských kantonech, jako například v odlehlém Graubündenu, naopak tři pětiny hlasujících návrh lidovců odmítly.

Autoři referenda mohli slavit jenom v italském kantonu Ticino, kde jejich návrh podpořilo 60 procent voličů. Komentátoři to někdy vysvětlují tím, že v regionu nechráněném vysokými horami proti migraci z italské nížiny, mají zvlášť nepříjemné zkušenosti s uprchlíky. Proti tomu se objevil názor, že výzvy občanských iniciativ, které odmítaly přísný postup vůči cizincům ve francouzských a německých kantonech, mezi italské Švýcary nedolehly. Ani političtí konkurenti lidovců se v Ticinu neodvažovali s uprchlickou kartou polemizovat.

Vzor pro Evropu

Většina médií výsledky referenda uvítala, samozřejmě s obvyklou švýcarskou skepsí. „V neděli nevyhrála občanská společnost, jak se někteří z vítězů sami oslavovali, ale důvěra většiny občanů, že dosavadní postup Parlamentu a soudů povede k lepší ochraně lidí a majetku,“ napsal Basler Zeitung.

Euforii mnohem častěji podlehli liberální novináři v Německu. „Vítězství zdravého rozumu nad strachem“ slavil web Spiegel Online. Za vzor pro německou domácí politiku považují švýcarský výbuch národovců deníky Die Welt a Süddeutsche Zeitung. Tím připomínají, že uprchlická karta rozhodne už za dvanáct dnů nejen volby ve spolkových zemích Badensko-Württembersko, Porýní-Falc a Sasko-Anhaltsko, ale spolu s nimi také osud kancléřky Angely Merkelové.