Obama: Studená válka skončila, Kuba už není hrozbou pro USA
Historický summit
AKTUALIZOVÁNO
Po více než půlstoletí se v sobotu v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli sešli k jednání nejvyšší představitelé Spojených států a Kuby. Americký prezident Barack Obama a kubánská hlava státu Raúl Castro spolu jednali přes hodinu a probrali řadu témat včetně lidských práv, na vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus však nedošlo. Washington i Havana schůzku označují za velký krok ke znovunavázání diplomatických styků přerušených po kubánské revoluci z roku 1959.
Obama na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že panamská schůzka by mohla být bodem obratu ve vztazích obou zemí a označil ji za „otevřenou a plodnou“. Zároveň však řekl, že mezi oběma státníky byly podstatné rozdíly v pohledu na zásadní společenské otázky. Castrovi prý dal najevo, že USA budou nadále usilovat o respektování lidských práv a svobody projevu v ostrovní zemi.
„Zjevně budou přetrvávat hluboké a podstatné rozdíly mezi vládami našich zemí,“ pronesl podle agentury Reuters Obama během schůzky. Obě země však podle něj bez ohledu na rozdílný přístup k některým otázkám mohou pracovat na zlepšení diplomatických a obchodních vztahů.
Šéf Bílého domu označil jednání za historický okamžik a poznamenal, že ve chvíli, kdy se na Kubě chopil moci bratr současného prezidenta Fidel Castro, tak ještě on sám nebyl na světě. Do té doby se přitom datuje počátek dlouholetého americko-kubánského nepřátelství. „Studená válka skončila...Kuba už není hrozbou pro Spojené státy,“ prohlásil Obama.
„The Cold War has been over for a long time“ – President Obama hails „turning point“ with Cuba http://t.co/Y8TWF2GTOl pic.twitter.com/Ltca4HaHNc
— BBC Breaking News (@BBCBreaking)
April 11, 2015
O vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, o něž ostrovní země velmi usiluje, nicméně dosud nerozhodl. Na seznam se Havana dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC. Ministerstvo zahraničí tento týden doporučilo prezidentovi Kubu z listiny odstranit.
Washington by zase rád co nejdříve získal možnost volného pohybu po Kubě pro své diplomaty, aby se mohli setkávat s řadovými Kubánci. Obama rovněž chce co nejrychlejší znovuotevření ambasády v Havaně, jehož chtěl původně dosáhnout již do panamského summitu. „Chceme se bavit o všem, ale musíme být trpěliví, velmi trpěliví,“ prohlásil těsně před jednáním Castro. Jeho země od poloviny prosince, kdy oba státníci po telefonickém jednání oznámili začátek nové éry ve vzájemných vztazích svých zemí, propustila desítky politických vězňů či zajatého Američana Alana Grosse, s dalšími vstřícnými kroky však dosud režim váhá. USA na druhé straně uvolnily omezení na dovoz některého zboží z Kuby a propustily trio vězněných Kubánců.
Obama: ‘Fact that President Castro and I are both sitting here today marks historic occasion’ http://t.co/7e6I3cu4vC pic.twitter.com/e7JTx6qDvi
— RT (@RT_com)
11. Duben 2015
Obama se s Castrem osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, sobotní schůzka však byla prvním jednáním prezidentů obou zemí od roku 1956. Už při zahájení summitu v pátek si státníci uvolněně uprostřed davu hostů stiskli ruku a krátce spolu hovořili. Na internetu se objevila videa, na kterých je vidět, že setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
